česká poezie

Tato sbírka začala několika řádky vepsanými na okraje učebnice klasickéčínštiny. Pojednává nejen o životě v Číně a na Tchaj-wanu či o cestách po východní Asii, ale také o stesku po domově v prvních měsících pandemie.

Jedenáctá sbírka bytostného milostného civilisty a nejstaršího básníka Dauphinu (ročník 1934).

Štěstí je často vnímáno jako prchavé nebo nedosažitelné. Velká část našeho utrpení pramení z toho, že se straníme okolního světa, žijeme pouze v minulosti nebo budoucnosti a nedokážeme vidět a přijímat realitu tak, jak se odehrává v tomto okamžiku.

Jeden kluk z vesničky Květušín je básnická sebranka prapodivných postaviček zdržujících se převážně v českých vesnicích, městech, na hradech u řek či pohoří.

Stává se občas, že poustevník, sídlící ve zdech jihočeského lesního stavení, objeví na internetu, mezi informacemi o výpočetní technice, která ho živí, literární server a jako milovník krásy českého jazyka podlehne jeho lákání.

Irena Šťastná v sedmé sbírce rozšiřuje své časové a prostorové perspektivy při načítání lidského života. Ale je to drásavá snaha. Znovu se totiž ukazuje, že jeho běh se v neměnném a neústupném rytmu opakuje.

Desátý z řady příběhů pro nejmenší čtenáře o tom, co všechno umí neposedný krteček a jeho zvířecí kamarádi, je zaměřen na základní pocity, se kterými se děti setkávají v kontaktu s vrstevníky i se světem dospělých.

Otevřely se dveře je básnická sbírka Jiřího Staňka (1957), jehož Ludvík Kundera dlouhodobě považoval za jednoho z nejosobitějších českých básníků.

Dnes už klasické leporelo vypráví příběh o malém mravenečkovi, který je celý polámaný.

Básně a povídky o křehkosti lásky, přátelství a života vůbec.

Již šestá sbírka básnířky publikující pod dvěma jmény Světlíková/Stehlíková.

Zatímco v minulosti se brněnští (a nejen brněnští) básníci koupali převážně ve Svitavě, až nyní současná básnická generace vytáhla na tenkém vlasci poezie verše z vod Svratky.

Básně Jonáše Hájka se vyznačují nesobeckou otevřeností světu a upřímně míněnou starostí o jiné lidi s jejich útrapami, bolestí a bezradností.

Zofia Bałdyga je v jazyce přítomna tak jako v prostoru, tedy nahodile. Vždy má vztah k místu, ten však není určený státními hranicemi, byť by tím místem byl rodný dům a jazykem mateřština.

Raven - skladatel, textař, zpěvák, rockový písničkář, kterého zdobí více než desítka sólových alb. Je podepsán pod divadelní scénickou hudbou, stejně jako pod hudbou k audioknihám. Tentokrát se představuje sbírkou básní.

Sbírka básní o životě, lásce i strachu, přátelství, upřímnosti a odvaze dělat něco jinak. Je o životě z autorčina úhlu pohledu. Zamotaná i ztracená v sobě, myšlenkách a pocitech, píše za sebe pro vás.

Mnoho povyku pro něco, chtělo by se volat. Po dvou prozaických textech přichází Božena Správcová opět s básnickou sbírkou. Knihu provázejí ilustrace Ladislava Sýkory.

Nemiluju proto, že... Miluju PŘESTO, že...

Realita života, která někdy dusí tíhou okolností, hledáním, ale i nadějí, chvilkami prozářenými údivem, soucitem, něhou, které nám vynahradí všechna předchozí škobrtnutí...