Úchvatné rodinné domy architektů Jána Stempela a Jana Jakuba Tesaře můžete nyní poznat zcela jinak. Jejich autoři vás vezmou na nevšední průzkum svých dosud nerealizovaných staveb.
Zengerova transformační stanice stojí na exponovaném místě Malé Strany. Přestože se její příběh
odvíjí už bezmála sto let a figurují v něm důležití aktéři meziválečného Československa, zůstával
význam objektu dlouhou dobu skryt.
Kniha představuje urbanistické a architektonické osudy historického centra Prahy v období, kdy se měnilo z malebného historického souměstí v ambiciózní velkoměsto.
Představuje nejviditelnější umělecké dílo přístupné pohledu návštěvníka při příchodu před kostel opatství ve vesnici Conques /Francie/: bohatě zdobený a polychromovaný tympanon představující scénu Posledního soudu.
Osada Háj u Mohelnice leží v lužní krajině, kterou meandruje řeka Morava a kde stával od středověku mlýn. Dnes je proslulá především díky dvěma kulturním památkám, vodní elektrárně a vile.
Ročenka dřevěné architektury 2022 je tištěnou podobou putovní výstavy Salonu dřevostaveb 2022, festivalu současné dřevěné architektury, a zároveň svébytnou publikací prezentující kurátorský výběr nejvýraznějších dřevostaveb poslední doby.
Mnoho lidí ví, že známá Jurkovičova stavba Libušín zcela vyhořela v roce 2014 a že byla v letech 2016 až 2020 kompletně obnovena a předána zpět ke svému užívání. Jak to bylo konkrétně s průběhem památkové obnovy Libušína?
Huť architektury Martin Rajniš patří k nejosobitějším architektonickým kancelářím u nás. Bylo by tudíž s podivem, aby se tento fakt nepromítl také do publikace, která přináší přehled jejich dosavadní práce.
Ročenka české architektury pravidelně informuje především laickou zajímající se veřejnost o situaci v oboru a přináší podněty a inspiraci. Pro zájemce ze zahraničí pak ročenka slouží jako stručný přehled soudobé české architektonické scény.
Kniha spojuje do dialogu eseje Jorgeho Otero-Pailose, profesora a ředitele památkové péče na Kolumbijské univerzitě v New Yorku, a texty přizvaných českých a slovenských autorů.
Benátské vily jsou světoznámým architektonickým fenoménem. Tato monografie mapuje promítání změn v architektuře Terrafermy v důsledku okupace ostrovním státem Benátkami v průběhu čtyřsetletého období.
Za deset let se autor setkával s architekty z více jak 140 zemí světa, ale nepotkal ani jediného, který by dokázal odpovědět na otázku, co je to psychologie architektury. Měli by znát ty, pro které jej tvoří.
Ladislav Lábus patří k nejlepším českým architektům současnosti a jeho práce již několik desetiletí získávají velký respekt i značnou oblibu nejen u odborné veřejnosti.
