Domobrany – je to zbytečný výmysl nové doby nebo úspěšně fungovaly již v minulosti? Existují také v jiných evropských i mimoevropských zemích uskupení domobraneckého nebo miličního typu?
Úvod – „my jsme smrtelní, národ je věčný“ Heslo obrozenců vyjadřuje jejich víru a odhodlání, dnes však se zdá zbytečné, neboť podle názoru dnešních nihilistů, je národ konstrukt intelektuálů, kteří když chtějí, svůj výtvor zruší mávnutím ruky.
Výsledek britského referenda v červnu 2016 znamenal pro Evropskou unii silný otřes. Nemyslitelné se stalo skutkem: Unie měla poprvé v historii přijít o jeden členský stát, a to navíc stát klíčový.
Žijeme ve zrychlené době plné nejrůznějších vlivů. Cílené reklamy, hackeři, internetoví boti, ISIS, Putin, trollové, Trump – ti všichni se snaží otřást naším vnímáním reality.Surreálné atmosféře, jejímž cílem je nás dezorientovat.
O chodu dějin rozhodují již od počátků civilizace nejen konflikty, ale také – a to především – jednání, dohody, smlouvy. Právě ty tvoří důležité milníky historie, neboť stanovují pravidla a normy politického a společenského rozvoje.
Cílem knihy Vytěsněná Evropa je pomoci čtenářům pochopit, co se děje v té části našeho kontinentu, která sice geograficky leží v Evropě, ale po rozpadu sovětsko-ruského impéria geopoliticky uvázla kdesi mezi Západem a Východem.
Člověk je tvor společenský. Máme potřebu někam patřit. Nejdůležitějšími skupinovými identitami, za které se zabíjí a umírá, jsou na mnoha místech světa identity etnické, náboženské, sektářské nebo klanové.
Do rukou se čtenářům dostává svazek věnovaný rozmanitým aspektům činnosti Komunistické strany Československa a její působení v období tzv. normalizace (1969–1989) a v transformačním období na počátku devadesátých let dvacátého století.
Netradiční kandidát, bezprecedentní prezident? Proč si Američané zvolili natolik kontroverzní osobnost za hlavu svého státu? Jaké byly příčiny a kontext zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem a jakými strategiemi a tématy získal podporu voličů?
Americký prezident je nejen hlavou státu, ale i jedním z nejmocnějších politiků na světě. Historik Martin Kovář glosuje jejich příběhy od Woodrowa Wilsona až po Donalda Trumpa.
Vážení čtenáři, asi jste si někdy při rozmýšlení o věcech veřejných položili otázku, jak se vlastně rozhoduje o našich společných záležitostech? Co je kritériem rozhodování, když při řešení společenských problémů hledáme nejlepší variantu řešení?
Publikace renomovaných českých politologů, kteří se dlouhodobě věnují výzkumu voleb a volebních systémů, se zaměřuje na analýzu a průběh voleb do Evropského parlamentu v Česku v roce 2019.