politologie a politika

Dvacátá léta minulého století v Americe. Období boomu, nevídané prosperity, ale i nastupující velké krize. Historik Martin Kovář v pětadvaceti barvitých kapitolách popisuje, jak se z poválečného zmaru začala rodit moderní doba.

Kniha se zaměřuje na diskurs vstupu České republiky do Evropské unie a následného členství ČR v EU.

Jedinečná forma, s konkrétními příklady z praxe a unikátním vhledem do fungování Evropské unie.

Když Tomáš Etzler přistál v říjnu 2006 v Pekingu, Čínu téměř neznal.

Kniha podrobně mapuje všechny aspekty Evropské hospodářské a měnové unie.

Každý politický systém moderní éry se odvozoval od některé ze tří velkých ideologií. První a nejstarší z těchto ideologií je liberalismus, druhou je komunismus, třetí je fašismus.

Druhá část projektu někdejších „tajných“ cirkulárních instrukcí a informací ministerstva za-hraničí z let komunistického období, z technických důvodů rozdělená do tří svazků, přináší kritické vydání příslušných dokumentů z let 1969–1980.

Druhá část projektu někdejších „tajných“ cirkulárních instrukcí a informací ministerstva za-hraničí z let komunistického období, z technických důvodů rozdělená do tří svazků, přináší kritické vydání příslušných dokumentů z let 1969–1980.

Kam se bude svět ubírat v 21. století? Tim Marshall nastiňuje, kde leží ohniska budoucích lokálních i globálních krizí a epicentra hrozících konfliktů a střetů.

Náš nejdůležitější soused posledních třicet let jsou a budou německy hovořící země.

Válka syrským ženám sebrala všechno, teď získaly zpět alespoň svůj hlas. Hlas odporu a naděje.

Globální role USA se mění, místo na výsluní si nárokují draví konkurenti v čele s Čínou. Chýlí se čas silného Západu ke konci?

O Severní Koreji toho víme velmi málo a o vládnoucí dynastii Kimů ještě méně. Kniha Loretty Napoleoni proniká hlouběji do korejského systému a přináší informace, které nám mohou pomoci lépe porozumět tomu, proč je Severní Korea taková, jaká je.

Symbolem konce federace se stala brněnská vila Tugendhat a mediální zkratky kolem rozhovorů, které v ní před třiceti lety probíhaly. Tugendhatem ale rozdělení skončilo, ne začalo.

Autor se opět věnuje chování, jednání a psychickým rysům nové aristokracie, tedy úzké mocenské elity, finanční elity a mediální elity a dalším privilegovaným skupinám spojeným s těmito elitami.

Nora Krugová patří ke druhé generaci Němců narozených po druhé světové válce. Ve svém unikátním literárně-grafickém „rodinném albu“ se snaží najít odpověď na to, co to znamená být Němcem po holokaustu.

Kolektivní monografie předních odborníků z Katedry německých a rakouských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy má za cíl přiblížit českému čtenáři, jakým způsobem se vyvíjela německá společnost v letech 1989–2021.

Demokracie představuje problém: problém ve smyslu otázky, kterou je nutné vyřešit. Alain de Benoist v této krátké knize bourá zažité předsudky o demokracii a ukazuje, že evropskou civilizaci provázela již od počátku.

Kniha se snaží o poznání podstaty politické moci a způsobů jejího fungování. Dívá se na ně nejen z hlediska vývoje, ale i náhledu názorů, které se objevují u člověka.

HANNAH ARENDTOVÁ (1906-1975) se ve svém posledním díle, jehož knižní podoba vyšla až z pozůstalosti, věnuje základním, na sebe nepřevoditelným dimenzím lidské mysli či ducha: myšlení, chtění a souzení.