eseje, úvahy, publicistika

Knihy, které stojí za to přečíst (a nejlépe opakovaně), jsou ty, které dokáží lahodností a vytříbenosti jazyka a zároveň pádností argumentů posunout hranice našeho myšlení a poukázat na jiný, lepší způsob pohledu na lidské záležitosti.

Kniha francouzského autora Mikaela Gwiloua, cizince dlouhodobě žijícího v Čechách, je jednou z mála opravdu upřímných reflexí, které si bez servítek berou na paškál náš národ.

Knížka pro poutníky po cestách světa i duše. Ivo Chocholáč, autor spjatý s Podkrkonoším, znalec a popularizátor fenoménu zdejšího spiritismu, věnoval svou knihu krajině a možnostem pohybu v ní. Prameny vod jsou krví Matky Země, ...

Souborné vydání hudebních kritik, recenzí a rozhovorů Jana Rejžka (* 1954) mapuje na téměř devíti stech stranách zásadní období jeho hudební publicistiky, tedy léta 1974 až 1993.

Výbor fejetonů, které vznikaly jako sobotní zamyšlení pro Český rozhlas Plus v letech 2013–2015, ale pro knižní vydání se proměnily v komponovaný celek, který nás provádí nejen jedním kalendářním rokem, ale i více než sedmdesáti lety autorova života.

Čtení o Václavu Havlovi nemá suplovat potřebnou monografii o Havlově literárním díle, chce však oživit diskusi o autorově umělecké a kritické tvorbě, stejně jako o přístupech, které k ní otevírají cestu.

Třetí kniha Josefa Kubíka Šlehy a úsměvy v demokracii je výrazným ukročením mimo to, čím se autor žijící léta v Austrálii zapsal v České republice mezi čtenářské vrstvy.

Svazek představí Grušovo literárně-esejistické a vědecké dílo před Sametovou revolucí v roce 1989 – a před autorovou diplomatickou a krátkodobě též politickou kariérou – která dále výrazně formovala ráz jeho textů.

„Pouť začíná vždy ještě dřív, než na ni člověk pomyslí,“ píše Igor Fic v knize Vypalování stařiny, v níž se záznamy z pěší pouti z Hostýna do Svaté Hory u Příbrami prolínají s úvahami o poezii a hledáním rodových kořenů.

Tematický záběr fejetonů je široký: od aktualních problémů v českém zdravotnictví, praktických důsledků politických rozhodnutí přes vyzdvihnutí typických rysů české povahy ke vztahu k jídlu či potravinovým doplňkům.

Výběr textů publikovaných v Britských listech, I. díl.

Knížka Když se nevyčasí aneb Stmívání navazuje na předchozí autorův soubor Až se vyčasí…, který vyšel na počátku třetího tisíciletí péčí tehdejší Nadace Universitas Masarykiana v edici Heuréka knížka mých úvah, kritik, glos a esejů.

Fedor Gál a Peter Zajac a ich slovný a myšlienkový ping-pong na témy nadhodené veľkými či malými udalosťami roku 2014.

Soubor sloupků, který držíte v ruce, představuje creme de la creme autorova dlouholetého pravidelného oslovování čtenářů.

Kde se bere životní moudrost? Předává se z generace na generaci napříč věky? Možná, že se předává jakési poselství, ale moudrost?

Zatímco aforismus je drobný literární útvar s pohledem na okolní svět, A-fór-ismy s úsměvem a humorem zachycují to, co nás trápí, na co denně nadáváme a proč máme „blbou náladu“.

Knihu fejetonů a aforismů sestavila Zdeňka Ortová z drobných příhod, rozmanitých zkušeností a kuriozit. Nahlížením do absurdit současnosti vtiskla knize humorné ladění a ironický vtip.

Eseje shromážděné v této knize se pohybují na pomezí literární a kulturní antropologie. Zabývají se analýzou věcí jako metafor vědění a vyprávění, vztahem mezi jazykem, tělesností a věcností.

Marie Rút Křížková (* 1936) se vedle vydávání díla Jiřího Ortena edičně zabývala tvorbou dětí v terezínském ghettu, vedla rozhovory s teologem Josefem Zvěřinou, edičně připravovala knihu pamětí Miloslavy Holubové, napsala dějiny salesiánů v českých zemích.