eseje, úvahy, publicistika

Když žijeme ve zrychleném tempu, nedokážeme prožívat dar přítomného okamžiku. Ten je letmý, nedá se vrátit ani zadržet. Pouze když zvolníme, přejedeme do tempa andante, dokážeme tyto vzácné momenty objevit i prožít.

Island je pro mnoho Evropanů velkou záhadou. Tato útlá kniha od rodilé Islanďanky, která strávila velkou část svého života v zahraničí, odkrývá značný počet specifik tohoto severského národa.

Kniha je soubor fejetonů o polských spisovatelích. Nejen o nich, také o českých literátech, kteří měli určitý vztah k polskému prostředí (J. E. Purkyně, Božena Němcová, Ervín Taussig ad.).

Bolševické Rusko dvacátých a třicátých let 20. století vábilo mnoho spisovatelů a umělců jako místo, kde proběhla zásadní reforma společností a kultury. Vedle jiných tam vycestoval také známý romanopisec Joseph Roth.

Jeden z předních intelektuálů současnosti, historik Timothy Snyder, přichází po velkých historických pracích Krvavé země a Černá zem s příspěvkem k aktuální debatě o dalším osudu liberální demokracie.

Základem knihy se staly příspěvky přednesené na konferenci o životě a díle kritika, editora a redaktora Jana Lopatky (7. února 1940 – 9. července 1993), kterou Revolver Revue uspořádala v Praze roku 2016.

Výběr z esejí, které Pamuk napsal v průběhu necelých třiceti let, má jako ústřední témata dvě autorovy největší vášně: knihy a Istanbul. Sbírka je koláží jazykově i stylově vybroušených textů.

Vzpomínky na smutné i humorné zážitky ze života význačného japanologa se vztahují k místům ve třech zemích na třech kontinentech – k Čechám, Japonsku a Kanadě.

Autor vychází z představy, že kdysi existovala archa Noemova, ztracený prostor, ve kterém člověk prožíval svůj osud a mohl zastavit zběsile ubíhající čas. Život se s člověkem nemazlí, taková je realita bytí. Jaký je vlastně smysl života?

S vítaným návratem k tradičnímu černému humoru provází kniha absurditami, kterými dnes na individuální tvůrčí svobodu a zdravý rozum útočí v křečích politické korektnosti na úrovni lokální, státní, eurounijní a globální všechny obory lidské činnosti.

Rok 2016 byl do hloubi prostoupen oslavami 700. výročí narození Karla IV. – krále a císaře, s jehož jménem si často spojujeme představu nebývalého kulturního rozkvětu zasahujícího rovněž oblast literatury.

Tváře ve stínu Zdeňka Kalisty, jak vyšly ve svém prvním vydání na sklonku šedesátých let, patřily k nejhodnotnějším českým knihám vzpomínkových medailonů významných literárních osobností.

Proslovy, které uvádějí nově jmenovaného člena do Francouzské akademie, mají úctyhodnou tradici dobrých tří set osmdesáti let. Jde o žánr dvou přednášek, jejichž smyslem je laudatio, chvála konkrétní osobnosti.

Partnerská obličejová podoba zaujala autora už ve škole jako čtrnáctiletého kluka. Hned na počátku viděl její roli jinak než ostatní odborníci, dokonce až tak, že je klíčem odemykajícím podstatu pravé lásky.

Druhá kniha fejetonů volně navazuje na předešlý úspěšný Osmý den týdne. K babičce, hlavní postavě prvních příběhů, se tentokrát výrazněji připojuje Hvížďalův dědeček a další postavy české společnosti 20. století malíři Jan Zrzavý a Antonín Pelc.

Ve svých sedmnácti letech opustil autor v roce 1958 rodnou Sýrii a již se nikdy nevrátil. Jeho druhým jazykem se stala čeština. Proto i jeho malá sbírka různých postřehů a myšlenek, které si během života zapisoval na různé lístečky, je dvojjazyčná.

Kniha úvah o lidském a profesním zrání známého dětského psychologa Zdeňka Matějčka.

Dialog v knižním podání Slovensko - české hovory přetavuje do reálného času hlasy lidu, kterými jsou na slovenské straně spisovatel Jozef Banáš a na české spisovatelka Irena Fuchsová.

Na formování pojetí mesiáše a vykoupení v judaismu se podle G. Scholema (1897–1982) podílely zejména restorativní a utopické proudy, které dále přetvářely staré dědictví apokalyptiky.