filosofie a náboženství

Bolest a utrpení nejsou totéž. Bolest je nevyhnutelná, utrpení je volitelné. Je-li bolest vědomě pociťované zranění, utrpení je dramatizace tohoto zranění, která nás staví do role zraněného a izoluje nás od syrové skutečnosti naší bolesti.

Chvalozpěv na Velikonoční svíci nazývaný podle prvního slova Exsultet, Ať zajásá, je všeobecně znám zřejmě především díky „pilné včele“.

Klasická práce amerického antropologa Thomase W. Laqueura (* 1945) z Kalifornské univerzity v Berkeley má pro historii sexuality a genderu význam srovnatelný s Dějinami sexuality Michela Foucaulta.

Z doslovného významu Starého zákona nemůže nikdo poznat, že Bible obsahuje hluboká tajemství nebe.

Jedná se o úvodní text edice Um vědomí, ztělesňující řadu vnitřních umů-jóg vědomí, které společně tvoří celistvé textové „tělo poznání“, reflektující mé mnohaleté zkušenosti s praxí meditace a vnitřní vzdělávání v oblasti vědomí.

Benediktin, poustevník, svatý Leonard je francouzský světec 6. století, známý jako patron sedláků, stájových čeledínů a stájí vůbec i s dobytkem a koňmi, ale ochraňuje také nejrůznější řemeslníky: zámečníky, kováře, vozky (dnes taxikáře), ...

Granum sinapis, zrnko hořčičné, bylo odedávna symbolem mystické teologie. Báseň o osmi strofách téhož názvu je připisována hodnostáři dominikánského řádu, teologovi a kazateli Mistru Eckhartovi.

Narodil se do doby, v níž měly u nás být řeholní řády s jejich mnohasetletým duchovním posláním vymazány ze života i z paměti.

„Islám k Německu nepatří,“ říká Zana Ramadani. „Muslimové k Německu patří – ale jen když se přizpůsobí jeho společnosti.“

K čemu je umění? Má pro společnost a lidský život nějakou specifickou, jinými způsoby nenahraditelnou hodnotu? Není jen zábavou, libůstkou, odpočinkem od reálného světa či únikem od něj?

Únorové číslo otevírá rozhovor s íránskou spisovatelkou Razieh Ansari ) o významu a úskalích metaforického vyjadřování v represivním režimu. Petr P. Payne se v kázání ptá, kde jsou (nejen v bibli) hranice loyality k rodině a národu.

Vybrané súty pálijského kánonu Tripitaka, svaté buddhistické knihy ortodoxního buddhismu, tzv. théravády (učení starších), která důsledně zastává a ctí myšlenky Buddhovy.

Klasická oborová prace, již ocení nejen odborníci – hebraisté, religionisté či historici filosofie; jelikož autor vykládá látku systematicky, přehledně a čtivě, dílo je přístupno i širší kulturní čtenářské obci.

Záměrem předložené publikace je objasnit Schellingovu koncepci přírody, jak ji vypracoval v rámci svých soukromých přednášek, konaných ve Würzburgu v roce 1804.

Kdo byl Ježíš z Nazareta? Král Židů? Rybář lidí? Mesiáš? Otec Anselm Grün vypráví působivě a napínavě o Ježíšově životě a působení: o jeho narození v Betlémě, o zázracích, které uskutečňoval, o podobenstvích, jež vyprávěl, o jeho cestě utrpení.

Autor nám vysvětluje, co je svátost smíření a jak se na ni připravit, abychom ji prožili dobře. Setkávání s odpouštějící a uzdravující Boží láskou se nám pak stane zdrojem pokoje a radosti.

Respekt k odlišnosti se stal jedním ze základních požadavků současného vzdělávání. Jakým způsobem však evropská kultura popisuje "jinakost" neevropských kultur a jakou roli v těchto popisech sehrává náboženství?

Autor otevřeně popisuje své setkání s Bohem i to, jak radikálně proměnilo jeho manželství, rodinu i duchovní službu. Současně odhaluje problémy, které mohou člověku bránit prožívat důvěrný vztah s Bohem jako milujícím Otcem.

Knížečka vznikla jako úvod k třetí části Katechismu katolické církve, nazvané příznačně „Život v Kristu“. Autor nám ukazuje, že morálka není něco odtrženého od života, natož proti životu....

Svazek zahrnuje dva Merleau-Pontyho texty ze sklonku r. 1951, jejichž původním účelem bylo představit jej přijímací komisi jako kandidáta na prestižní College de France.