Britský filosof Bernard Williams (1929-2003) je na poli morální filosofie znám především coby skeptik. V souladu s tím je jeho přínos nezřídka vnímán jako destruktivní pro etiku, přinejmenším ve smyslu teoretické disciplíny.
Chcete lépe rozumět tomu, proč jste takoví, jací jste? Proč děláte to, co děláte, nebo reagujete tak, jak na určité věci reagujete? Proč opakujete stále stejné chyby, třebaže jste si již tolikrát mysleli, že jste se z nich poučili?
Autor se opět věnuje chování, jednání a psychickým rysům nové aristokracie, tedy úzké mocenské elity, finanční elity a mediální elity a dalším privilegovaným skupinám spojeným s těmito elitami.
Co mohu vědět? Co bych měl dělat ? V co mohu doufat? V Královci přísný profesor Kant odpověděl na tyto otázky a na několik dalších v tak bláznivý den, že zmeškal svou pravidelnou procházku.
Objevte hlavní témata, kterými se zabývá kniha Tak pravil Zarathustra: překonání sebe sama, zpochybnění morálky založené na vině, protiklad radosti a zášti... Pojmy jako smrt Boha, nadčlověka a věčný návrat jsou prezentovány průzračně a poeticky.
O posledním císařském páru Rakouska-Uherska už vyšla řada publikací a neustále přibývají další. Elizabeth Montfortová však zvolila nebývalou perspektivu – přibližuje nám duchovní život Karla a Zity Habsburských.
Kniha popisuje, jak se dnes charismata používají „v terénu“, a také zmiňuje jejich výjimečné a překvapivé projevy. Autor předává jen své osobní zkušenosti a to, čeho byl sám svědkem.
Terezie Martinová žila ve Francii v druhé polovině 19. století (1873–1897). V pouhých patnácti letech vstoupila do kláštera karmelitek v Lisieux, kde přijala řeholní jméno „Terezie od Dítěte Ježíše a Svaté Tváře”.
Stručné, avšak velmi objevné pojednání oblíbeného autora na téma „jákobovského zápasu“, který čeká každého křesťana, pokud to se svou vírou myslí vážně.
Parmenidés, filozof z 5. století př. n. l. je známý tím, že vynalezl princip nekontradice a několik základních pojmů západní filozofie, jako jsou bytí a nebytí. Parmenidés a dcera Slunce zve malého čtenáře prostřednictvím vyprávění do příbytku pravdy
Hluboko v moři, v korálovém paláci skrytém před lidskými zraky, žila princezna. Rodiče si jí vážili, zasnoubili s nejkrásnějším a nejsladším z mloků a byla prý nejšťastnější ze všech mořských panen. A přesto byla mladá princezna zoufalá...
Jednička, dvojka, trojka a čtyřka utekly a vesmír se ocitl na pokraji chaosu. Pouze Pythagoras může obnovit harmonii světa tím, že číslům odhalí prastaré tajemství...!
Příběh popisuje známou hostinu z Platonova dialogu Symposion, kde je přítomno mnoho známých athénských osobností a šibalský Sokrates, který jim položí hlubokou otázku: co je to láska?
Formou krátkých, až anekdotických příběhů, představuje autor učení a životní postoje chasidů, židovských „zbožných“, kteří se vyznačovali hlubokou vírou a důsledným zachováváním Zákona.
Naše smysly, ač dokonalé, nám filtrují informace. A tak si nejsme vědomi, že na jiné frekvenci pulzují životy obyvatel různých planet a sluncí nebo že o pozemskou přírodu a rovněž i o nás pečují neviditelné bytosti. Někteří je dokonce vidí či slyší.
Autor se pokouší o kritický přístup k psychoanalýze jako poznatkům intuitivních klinických zkušeností zpracovaných do pozoruhodného systému vědeckého poznání, které i přes řadu omylů přineslo revoluci do pojetí lidské psychiky, ...
Editoři nabízejí čtenářům, aby si v průběhu roku přečetli celou Tóru. V zamyšleních na každý den tak čtenář postupně projde všech pět knih Mojžíšových. Jednotlivá zamyšlení jsou vybírána tak, aby se každá kapitola Tóry dostala ke slovu aspoň jednou.
