Dalajlama patří k největším duchovním autoritám současnosti. Již mnoho let nuceně pobývá v exilu, a snad právě proto může dobře zprostředkovat učení tibetského buddhismu lidem na Západě.
Kniha je souborem celostních metod k biblické práci. Ocení ji především moderátoři skupinové práce s biblickými texty. Představuje 24 metod zaměřených na identifikaci, aktualizaci a práci s tělem.
Ve spisu Proti Kelsovi reaguje Órigenés na kritiku křesťanství z pera platónského filosofa působícího v polovině 2. stol. po Kr., který v šíření nové víry rozeznal reálné ohrožení dosavadního kulturního a náboženského řádu.
Záznamy snů německého filozofa, muzikologa, sociologa a estetika Theodora W. Adorna (1903-1969) jsou často bizarní, někdy dokonce komické, odhalují jeho surreálné i erotické představy, ale i motivy z rodinného prostředí.
Kniha ukazuje různé koncepty dějin filosofie jako alternativy určení filosofie, je záměrně provokativní až subverzní, ne však alternativní po způsobu záhadologů a podobných „alternativců“.
Buddhistické metody umožňují přechod ze stavu nevědomosti, v němž se momentálně nacházíme, do stavu naprostého vhledu do naší mysli. Kniha je volným pokračováním knihy Moje cesta k lamům.
Nové přepracované vydání oblíbené knihy od lamy Oleho Nydahla, jednoho z prvních lidí ze Západu, kteří obdrželi titul „lama“, tj. učitel v tradici tibetského buddhismu.
V knize Cestou Ticha se dočtete, jak můžete v každodenním životě hluboce naslouchat. Jak se odvrátit od hluku a rozptýlení, být více pozorní a přijímat ticho.
Toto Hegelovo obsahově velmi bohaté dílo vešlo do kultury 19. a 20. století zejména skvělými rozbory antropogeneze a intersubjektivity, stejně jako filosofickým výkladem některých klíčových etap lidských dějin.
Život Šimona a Karla se změní v den, kdy jsou tito dva kamarádi rozděleni gestapem. Karel, mladý katolík, je poslán do vyhlazovacího tábora Auschwitz, kde potkává Maxmiliána Kolbeho, a Šimon, žid, zůstává osamocený, sžíraný pocity viny.
Ve svém posledním díle, jehož knižní podoba vyšla až z pozůstalosti, se Hannah Arendtová věnuje základním, na sebe nepřevoditelným dimenzím lidské mysli či ducha: myšlení, chtění a souzení.
Ťiang Čching (Jiang Qing v přepisu v pchin-jinu, narozen 1953, žije v Číně) je považován za jednoho z nejvýznamnějších konfuciánských filosofů současnosti. Proslul svojí koncepcí ústavního konfucianismu neboli politického konfucianismu.
Jednání Čechů s basilejským koncilem lze označit za vrcholný okamžik husitské revoluce. V knize se těší pozornosti počáteční fáze této mimořádné dějinné události.
Traktát o naději (STh II-II, q. 17–22) se nachází na začátku Secunda secundae mezi traktátem o víře a traktátem o lásce. Tomáš v něm nejprve probírá podstatu ctnosti naděje a její vztah k ostatním teologickým ctnostem.
Monografie je věnována významnému židovskému teologovi, spjatému svým životem a působením s Prahou, u něhož legenda o stvoření golema v obecném povědomí zcela překryla jeho význam pro židovské, ale také obecněji evropské dějiny náboženského myšlení.