filosofie

Hermeneutika jako teorie výkladu, teorie interpretace se v dnešním pojetí stává teorií porozumění vůbec.

Autor zkoumá patristické, zejména východní křesťanské prameny.

Vladimír Solovjov (1853–1900), významná osobnost mezináboženského dialogu, autor mnoha filosofických a teologických děl, s dalekosáhlým vlivem na současníky i následné generace píše slavné Tři rozhovory, ve kterých je zahrnutá Legenda o Antikristu.

Existuje souvislost mezi sportem a duchovním životem člověka? Autor této knihy ukazuje, že taková souvislost existuje, a podrobně zkoumá, jakými způsoby se mohou tyto dvě zdánlivě naprosto odlišné oblasti prolínat.

Prosincové číslo Protestanta otevírá rozhovor s Navou Hefetz a Moshe Yehudaiem o jejich rabínském angažmá pro lidská práva v Izraeli.

Myšlení, ať chce či nechce, odpovídá své době. Po tragické katastrofě holokaustu je platnost této skutečnosti ještě očividnější – a možná i proto jsou knihy poválečné filosofie obtížně srozumitelné.

Snažíme-li se zaslechnout ticho, ocitáme se v paradoxní situaci – čím více napínáme uši, tím intenzivnější máme pocit, že nás obklopuje moře hluku. Zdá se nám, že ticho je lidským bytostem nedostupné.

Teologie náboženství, různé podoby postmoderní teologie a teologie osvobození patří k nejvíce diskutovaným oblastem teologie posledních desetiletí.

Spolu se Starým mistrem (Lao-c’) a Mistrem Čuangem je kniha Mistr Lie (Lie-c’) taoistickou tradicí brána za součást triády zakládajících textů.

Augustinův raný dialog, v němž se řeší otázka velikosti duše: nejen ve smyslu místních rozměrů, ale také co do jejích obdivuhodných schopností.

Pohanský bůh Jupiter Serapis, Ježíš Kristus a muslimský chalífa – jejich tváře jsou si překvapivě blízké. Autoři se pozastavují nad tímto zdánlivým paradoxem a ptají se: Proč vypadají „úhlavní nepřátelé“ téměř stejně?

Mistr Eckhart (c. 1260 – c. 1328), významný německý filosof, mystik a teolog, předkládal své dílo. Kázání jsou považována za tresť jeho podivuhodně současné filosofie univocity, za „mystické“ spisy o nejhlubších tématech křesťanské teologie.

Je to tak – mnohá výtečná díla z dějin filosofie jsou málo srozumitelná i pro vysokoškoláka, a tím čtenáře i při jeho nejlepší vůli odrazují. Filosofický kompas ale často hledají velmi mladí lidé. Kam se tedy mají obrátit?

Eseje, v nichž se Hannah Arendtová táže po povaze svobody, autority a dějin, pojí motiv osudového přeryvu: přerušení západní filosofické tradice vyústilo v totality dvacátého století.

Bohatě vypravená celobarevná publikace vychází ke stejnojmenné výstavě pozdně středověkých modlitebních knih v Národní knihovně ČR (Klementinum, podzim 2019).

Pacidius Philalethi je filosofický dialog „pojednávající o povaze změny a kontinua, nakolik jsou přítomné v pohybu“ složený more socratico v říjnu 1976 během plavby z Anglie do Holandska, na samém konci Leibnizových pařížských let.

Kniha Svět modliteb rabína Elieho Munka je do dnešní doby považována za nejlepší komentář k židovským modlitbám, který byl napsán v jiném jazyce než hebrejštině.

Nejvýznamnější filozofické dílo napsané v českém jazyce v exkluzivním vydání s jedinečnými kolážemi Miroslava Huptycha.

Logika smyslu francouzského filosofa Gillese Deleuze, která poprvé vyšla v roce 1969, patří k hlavním dílům tohoto autora před jeho spoluprací s Felixem Guattarim.