filosofie

Jaká zvířata jsou všeobecně považována za krásná a jaká za ošklivá? Jaký vliv má posouzení krásy či ošklivosti na zastoupení daného druhu v zoologických zahradách a v posledku na jeho ochranu?

Kniha přináší komplexní filosofický průzkum diskursivních a metafyzických podmínek možnosti interpretace vlastnoručního podpisu.

Hluk je - jak si všiml slavný Lewisův zkušený ďábel - hudbou pekla. Robert Sarah nám nabízí skutečně vztahující, vytříbeně podanou úvahu o důležitosti nalézání ticha v našich vlastních životech a o tom, co můžeme skrze toto ticho objevit...

Sborník, který vychází u příležitosti 70. narozenin Tomáše Halíka, spojuje nemálo českých i zahraničních autorů.

Svazek přináší nejdůležitější texty, v nichž Voegelin analyzuje základní rysy gnóze a snaží se ukázat jejich přítomnost v moderní politické teorii, filosofii dějin i praktické politice.

Acta Comeniana přináší 6 studií pojednávajících o filosofii Mikuláše Kusánského, magii a humanismu v díle Agrippy z Nettesheimu, machiavelistické propagandě v díle Kašpara Schoppeho, jezuitských meditacích a triadické filosofii J. A. Komenského.

Tato kniha evropskému čtenáři poskytuje klíč pro znovuobjevení kulturního světa, jímž byl západní svět dříve výrazně ovlivněn.

Protestant 5 otevírá rozhovor s výtvarníkem Janem Eipellem, jehož tvorbu výstavuje v soběhrdském kostele Petr Turecký. Text P. Keřkovského Znásilnění jako nástroj moci si všímá opomíjených souvislostí Frljičovy inscenace v Brně.

Kniha se zaměřuje na vzájemné přesahy mezi spravedlností, právem a etikou v současné době. Analýzy navazují nejen na evropské a severoamerické autory, jak je obvyklé, ale přinášejí hlavně rozbory z málo známé latinskoamerické perspektivy.

Apologie patří mezi Bernardovy spisy, v nichž řeší otázky související s mnišstvím v užším slova smyslu. Základním námětem traktátu je polemika mezi tradičním pojetím mnišství a novými reformními směry.

Myšlení, ať chce či nechce, odpovídá své době. Po tragické katastrofě holokaustu je platnost této skutečnosti ještě očividnější – a možná i proto jsou knihy poválečné filosofie obtížně srozumitelné.

V knize Člověk hledá Boha z roku 1954 se Heschel zamýšlí nad modlitbou a duchovním životem z hlediska židovské tradice i hluboké a univerzální humanistické filosofie, ke které během svého života a působení dospěl.

Kdo jsem? Většina křesťanských žen si tuto otázku klade jen zřídkakdy. Ovšem když jsme si vědomy své ženské a křesťanské identity ženy, díváme se jinak na sebe i na druhé.

Hlavním cílem spisu je pojednat o tom, jak válku vést úspěšně, pokud k ní už dojde, a protože klíč k úspěchu spočívá v přístupu křesťanstva k víře a morálce, je do textu umně zakomponován i výklad Žalmu 28.

Kapitoly z ontologie (metafyziky, filozofie bytí), gnozeologie (noetiky, epistemologie, filozofie poznání), axiologie (filozofie hodnot a hodnocení), antropologie (filozofie člověka) a etiky.

Kniha, kterou Friedrich Nietzsche při závěrečném zhodnocení své tvorby v Ecce homo nazval „pomníkem krize“, je jeho prvním rozsáhlým dílem napsaným formou „aforismů“, jež autor zkomponoval do tematických skupin.

Autorovo stěžejní dílo, ve kterém odpovídá na tradiční otázku po bytí novým způsobem.

Číslo otvírá rozhovor s historikem umění Ivanem Folettim o našich kořenech ve Středomoří raného středověku. Jiří Šamšula představuje "status confessionis", tedy moment, kdy má evangelická církev odmítnout určité rysy panujícího režimu.

Předkládaná publikace je určena jak badatelům a studentům z oblasti sociálních věd, tak i širší veřejnosti se zájmem o politickou a právní vědu a jejich ústřední pojmy.

Druhý svazek výboru z Millova díla obsahuje v nových překladech Millovy klasické spisy O svobodě a Úvahy o zastupitelské vládě, věnované základním charakteristikám liberální společnosti, tedy svobodě slova a volebnímu právu.