filosofie

Kniha, kterou Friedrich Nietzsche při závěrečném zhodnocení své tvorby v Ecce homo nazval „pomníkem krize“, je jeho prvním rozsáhlým dílem napsaným formou „aforismů“, jež autor zkomponoval do tematických skupin.

Autorovo stěžejní dílo, ve kterém odpovídá na tradiční otázku po bytí novým způsobem.

Číslo otvírá rozhovor s historikem umění Ivanem Folettim o našich kořenech ve Středomoří raného středověku. Jiří Šamšula představuje "status confessionis", tedy moment, kdy má evangelická církev odmítnout určité rysy panujícího režimu.

Druhý svazek výboru z Millova díla obsahuje v nových překladech Millovy klasické spisy O svobodě a Úvahy o zastupitelské vládě, věnované základním charakteristikám liberální společnosti, tedy svobodě slova a volebnímu právu.

Um identity pojednává o základní metafyzické či filozofické otázce po naší podstatě, identitě a povaze bytí, které člověk žije a s kterou se dříve či později setkává tváří v tvář ve svém každodenním životě.

Sedmý svazek Ročenky pro filosofii a fenomenologický výzkum obsahuje v hlavním bloku šest malých studií k otázce zla.

V roce 1774 vydal G. E. Lessing první z řady fragmentů z monumentálního díla „Apologie neboli obranný spis pro rozumné ctitele Boha“, na němž přes čtvrt století v tichosti pracoval hamburský učenec H. S. Reimarus a jež poprvé vyšlo roku 1972.

Jméno autora knihy rabiho Aryeh Kaplana není českému čtenáři neznámé. Po titulech Meditace a kabala, Sefer jecira a Kniha Bahir vychází i překlad dalšího jeho stěžejního díla: Meditace a Bible.

Monografie se věnuje diskuzi o filozofické a vědecké práci v první polovině 18. století, a to ze specifického pohledu femme de lettres, vzdělané ženy pocházející z aristokratického prostředí.

První svazek Sebraných spisů Lubomíra Valenty zahrnuje články o filozofii T. G. Masaryka a J. L. Fischera, ale také příležitostné texty jako recenze a polemiky.

Druhý svazek Sebraných spisů Lubomíra Valenty se zaměřuje na texty o filozofii jazyka a vědy.

Publikace zahrnuje jednak ze slavného francouzského Slovníku spirituality heslo „Spiritualita“ (a jak pojem vyrostl až do dnešního užívání) a heslo „Vladimír Solovjov“ (pohled na dílo i životopis).

Kniha se zaměřuje na teorii zkušenosti u Immanuela Kanta a Edmunda Husserla, dvou velkých postav novověké filosofie.

V prvním dílu své knihy se autor zabývá chybami pocházejícími ze smyslů, imaginace a z intelektu.

Ve čtvrté a páté knize druhého dílu Hledání pravdy Malebranche v návaznosti na předchozí tři knihy pátrá po omylech, tentokrát spojených s lidskými sklony a s vášněmi.

Tento čtivý rozbor sociologických kořenů náboženské víry staví na teoriích vědění, jež Peter Berger poprvé zkoumal s Thomasem Luckmannem v knize Společenská výstavba skutečnosti (Sociální konstrukce reality).

Recepce Hegelovy filosofie představuje klíčovou kapitolu moderního francouzského myšlení. Za zakládající spis bývá považována existenciální interpretace J. Wahla Nešťastné vědomí v Hegelově filosofii (1929), ...

Evropa a úkol Čechů v ní, reflexe naší nedávné minulosti, národ a nacionalismus. To jsou některá z důležitých témat, kterými se zabýval filosof Ladislav Hejdánek.

Kniha je soustavným pojednáním o problémech filosofie logiky a přístupech k jejich řešení.

Studie zahrnuté v tomto svazku jsou shromážděny u příleži¬tosti životního jubilea, devadesátých narozenin Josefa Zumra.