Novoplatonik Proklos (412-485) byl jedním z největších pozdně
antických helénských filosofů. Významně ovlivnil středověkou, renesanční i německou klasickou filosofii, přesto však v českém prostředí zůstává
takřka neznámý.
Myslíme pojmy, to jest slovy, avšak je rovněž možné myslet obrazy? Nikoli obrazným způsobem, metaforami a jinými prostředky nepřímého vyjadřování, nýbrž skutečně v obraze? Současná filosofie klade tuto otázku pouze nepřímo.
Publikace představuje důležité filosofy s jejich vlastními texty, které nebyly dosud u nás publikovány. Jsou zde připojeny medailónky a výklad jejich díla.
Emeritovaný historik filosofie z university v Mnichově se v této přednášce, později přepracované do stati, pokouší o alternativní výklad novověku z hobbesovského pojmu zachování.
Jádrem Lévinasovy filosofie se stává zvláštní etika, která nevychází z apriorních axiomů jako u Kanta, nýbrž ze zkušeností setkání s tváří. Kniha uvádí do tohoto myšlení jemnou analýzou běžných životních situací, kde se ukazuje vnitřní bohatství.
Bocheńského „pověry“ zábavnou a vtipnou formou, s neúprosnou logikou a aristotelským realismem odhalují rozpory a zmatek v myšlení proslavených mudrců dvacátého století.
Gaston Bachelard, jeden z nejvýznamnějších francouzských filozofů 20.
století, rozvíjí v /Poetice prostoru/, své nejznámější knize, osobitou
fenomenologii básnického obrazu.
Proč by člověka měla zajímat cesta za pravdou a poznáním muže, jenž žil před pětadvaceti stoletími? Odpověď je jednoduchá: protože buddhismus je zároveň filosofií, náboženstvím, životním názorem i způsobem vnímání okolního světa.
Spiritualita Václava Havla je nová studie Martina C. Putny, která shledává zdroje Havlových filosofujících textů, jichž si dosud téměř nikdo nepovšiml.
Dílo obsahuje množství autobiografického materiálu a kritických společenských reflexí, ontologické problémy jsou propojovány s aktuálními problémy vědy, technologie, ekonomie a politiky.
