Nalezení koptských gnostických textů poblíž egyptského Nag Hammádí dalo podnět bádání o gnózi. Jedním z nejvýznamnějších plodů tohoto bádání se stala předkádaná kniha.
Mladohegelovec Max Stirner, nesmiřitelný kritik tehdejší filozofie, náboženství, kultury i společenského uspořádání , je pokládán za představitele a průkopníka filozofických předpokladů a zdrojů anarchismu, jehož kořeny tkví právě ve Stirnerově době.
Knih o filozofii existuje mnoho. Tato je však jiná než všechny ostatní. Jako jediná přivádí čtenáře obsáhle - a kompetentně a s respektováním přírodovědných poznatků – k velkým filozofickým otázkám života: Co je pravda? Odkud vím, kdo jsem?
To, co Konfucius nabízí dnes, není posvátné, důstojné a obřadní konfuciánské náboženství, ale jednoduché pravdy, které může každý člověk najít ve svém srdci. Má přesně teplotu vašeho srdce, která je stejná po celá staletí.
Petr Rezek měl v osmdesátých letech v samizdatovém Kritickém sborníku rubriku Operní hlídka, kterou podepisoval pseudonymem Caruso. Právě soubor těchto textů, doplněných o několik pozdějších operních článků, představuje tato kniha.
Shrnutím základních témat, která se nalézají v jiných titulech, chce otec kardinál dosáhnout myšlenkové syntézy v pohledu na projevy života: věda, umění, náboženství.
Novoplatonik Proklos (412-485) byl jedním z největších pozdně
antických helénských filosofů. Významně ovlivnil středověkou, renesanční i německou klasickou filosofii, přesto však v českém prostředí zůstává
takřka neznámý.
Myslíme pojmy, to jest slovy, avšak je rovněž možné myslet obrazy? Nikoli obrazným způsobem, metaforami a jinými prostředky nepřímého vyjadřování, nýbrž skutečně v obraze? Současná filosofie klade tuto otázku pouze nepřímo.
Publikace představuje důležité filosofy s jejich vlastními texty, které nebyly dosud u nás publikovány. Jsou zde připojeny medailónky a výklad jejich díla.
Emeritovaný historik filosofie z university v Mnichově se v této přednášce, později přepracované do stati, pokouší o alternativní výklad novověku z hobbesovského pojmu zachování.
Jádrem Lévinasovy filosofie se stává zvláštní etika, která nevychází z apriorních axiomů jako u Kanta, nýbrž ze zkušeností setkání s tváří. Kniha uvádí do tohoto myšlení jemnou analýzou běžných životních situací, kde se ukazuje vnitřní bohatství.
Bocheńského „pověry“ zábavnou a vtipnou formou, s neúprosnou logikou a aristotelským realismem odhalují rozpory a zmatek v myšlení proslavených mudrců dvacátého století.