filosofie

Teprve podruhé se českému čtenáři v ucelenější podobě představuje myšlení Georgese Didi-Hubermana, filozofa, historika umění a teoretika obrazu působícího na École des Hautes études en sciences sociales v Paříži.

Jedno z vlivných děl údajného posluchače apoštola Pavla na athénském Areopagu, ve skutečnosti však blíže neznámého novoplatónského autora přelomu 5. a 6. století.

Již třetí kniha Luciana De Crescenza, která je věnovaná známým i méně známým postavám filozofie.

V knize Hájkových studií a esejů Západ slunce na moři jsou shrnuty texty z různých dob, většinou publikované v českých a zahraničních odborných periodikách nebo z pozůstalosti badatele.

Časopis pro filosofii a theologii.

Spis patří k základním dílům moderního politického myšlení. Hobbes v něm analyzuje lidskou přirozenost, aby ukázal, na jakých základech spočívá politická moc. Dílo vrcholí polemikou s kardinálem Bellarminem o vztahu světské a duchovní moci.

Ve Filozofických příbězích - třiceti kapitolách -esejích věnovaných stejnému počtu významných filozofů počínaje Sokratem a konče Derridou - se Cohen věnoval hlavně lidské stránce "velikánů" a jejich charakteru.

Je to Bernardovo nejrozsáhlejší a ve středověku také nejrozšířenější dílo, které vznikalo v průběhu posledních 18 let Bernardova života.

Kniha přináší nový pohled na život Ježíše a jeho duchovní odkaz. Všímá si méně známých písemností i výpovědi uměleckých památek Egypta, Sýrie, Turecka a Evropy.

Studie k Descartovu a Kantovu pojetí subjektivity

Kniha přináší soubor studií k filosofii J. G. Fichta, prvního z představitelů tzv. německého idealismu.

Čas, časovost a smrtelnost příslušejí k základním konstitutivním určením lidství a přiměřeně tomu mají i své místo v tradici západního metafysického myšlení, ze kterého vyrůstá i náš dnešek určovaný vědou a technikou.

Dějinné zamyšlení nad soupatřičností člověka a světa si všímá tradice mezi renesančním myslitelem Mikulášem Kusánským a filosofem německého idealismu G. W. F. Hegelem.

Při rozboru symboliky zednářských obřadů dochází autoři k důkazu přímé spojitosti mezi moderními zednáři a středověkými templáři a k rekonstrukci zapomenutého příběhu Ježíše a jeho bratra Jakuba.

Filozofická dilemata výzkumu mezinárodních vztahů.

Edice latinského komentáře k Wyclifovu dílu De universalibus. Jde o jediný dochovaný komentář k tomuto nejdůležitějšímu Wyclifovu filosofickému dílu (přesněji k jeho prvním devíti kapitolám).

Nalezení koptských gnostických textů poblíž egyptského Nag Hammádí dalo podnět bádání o gnózi. Jedním z nejvýznamnějších plodů tohoto bádání se stala předkádaná kniha.

Pátá kniha Stromat se zabývá vztahem víry a poznání.

Mladohegelovec Max Stirner, nesmiřitelný kritik tehdejší filozofie, náboženství, kultury i společenského uspořádání , je pokládán za představitele a průkopníka filozofických předpokladů a zdrojů anarchismu, jehož kořeny tkví právě ve Stirnerově době.