Knížku Vladimíra Sadka můžeme chápat jako osobní vyznání člověka, jenž se svým pojetím "láskomoudrosti" připojil k široké rodině duší těch, kteří jsou schopni "rozmlouvat beze slov se šípkovým keřem".
Posametový president Václav Havel, politik, spisovatel a meditátor, se představuje ve svých Dopisech Olze (knižně Praha 1983) také jako filosof, i když se nesnaží podat ucelený noetický koncept.
Órigenés je jedním z nejvýznamnějších, ale také nejkontroverznějších křesťanských myslitelů. Tato kniha se pokouší na výkladu dvou konkrétních textů (List Řehoři Divotvůrci a Předmluva k Peri archón) podat náčrt některých aspektů Órigenova myšlení.
Filosofie svobodného ducha je prvním větším systematickým dílem N. A. Berďajeva v emigraci shrnujícím všechna základní témata jeho dosavadního myšlení, jež pokrývají oblast metafyziky, filosofie dějin a náboženství.
V předkládané knize naleznete například překlady ze zahraničních periodik, jako třeba: Čínské misie a umění; Jezuité a revoluční Španělsko třicátých let; Osudy zrušení Tovaryšstva Ježíšova v evropských zemích a podobně.
Autor zkoumá vznik, rozmach i zánik předkřesťanského nábožensko-filozofického proudu skrývajícího se pod pojmem gnosticismus, a důvody, proč je o něj v současnosti tak velký zájem.
V knize /O čem je věda/ český filosof a biolog Zdeněk Neubauer
představuje Kusánského koncepci nadpřirozeného, božského bytí, jakožto
předchůdce objektivní reality.
Křesťanství začíná v Jeruzalémě. Mezi vírou Izraele a Ježíšovým evangeliem je hluboké pojítko. Autor nám tyto souvislosti odhaluje v postavě Pavla z Tarsu.
Situační etika Josepha Fletchera (1905–1991), významného amerického etika a průkopníka bioetiky, je útokem na tradiční etiku norem, která podle autora nepřihlíží ke konkrétním situacím lidského života, a proto vede ke zkostnatělosti.
