(...) Jak napovídá sám název knihy předmětem zkoumání je cosi mnohem prchavějšího, obtížněji uchopitelného a prokazatelného než jsou fakta religionistického bádání. Spíše než akademickým dílem jsou Doteky duše niternou výpovědí mimokonfesně orientovaného člověka o vědomí posmrtného života. Ta je založena na záznamech snů, jakémsi snovém deníku, který si Vladimír Sadek několik let vedl. Do něj zaznamenával své sny, jejich detaily a symboliku: jejich povětšinou intuitivní interpretaci v knize doprovází odkazy k dílům židovské, křesťanské mystiky i magicky laděné próze (Bulgakov, Meyrink). Sadkova kniha je hluboce moudrým, citlivým putováním po krajině snových obrazů a symbolů vedené snahou "zachytit tyto jemné a prchavé doteky lidské duše" a využít je jako prostředníky osobní proměny či jako - řečeno jazykem hlubinné psychologie - "necenzurovaný materiál z míst, kam lidský rozum nedohlédne."