Ústředním tématem, které význmaný německý filosof Jakob Böhme (1575–1624) rozvíjí pozoruhodně novým způsobem, zůstává v celém jeho díle problém zla a s ním související otázka svobody.
Dílo je přehledným a hodnotným úvodem do filosofie vědy, nepostradatelným pro vysokoškolské studenty, vědecké pracovníky i všechny zájemce o současnou filosofii.
První český překlad raného spisu holandského myslitele 17. století B. Spinozy, který představuje zajímavý výklad v té době vlivné karteziánské filosofie. Autor formuluje svá první filosofická východiska pro výstavbu eticko-ontologické soustavy.
Kniha probírá chronologicky jednotlivá období klasické řecké a římské filozofie. Od předsokratiků - zakladatele řecké filozofie Thalese a pythagorejskou školu, stoiky - přes Platona a Aristotela, po starověký Řím.
Spis jednoho z nejvýznamnějších představitelů současné evropské medievistiky. Studie se soustřeďuje na debatu o chápání moudrosti, začínající na sklonku 13. století.
Fenomenologicky orientovaná práce z oboru filosofie politiky, která chápe politický život konkrétního společenství jako proces, v jehož průběhu dané společenství organizuje hospodaření se všemi svými silami i zdroji, duchovními i hmotnými.
Kniha známého britského filozofa do značné míry rozvíjí provokativní témata, která autor již stručně představil ve své předchozí knize Průvodce inteligentního člověka po moderní kultuře.
Němečtí filosofové R. Spaemann a R. Loew v základním interdisciplinárním díle podávají přehled dějin teleologického myšlení od antiky do současnosti a osvětluje odmítání teleologických jevů v novověké přírodní vědě.
Řecko-české vydání souboru devíti homilií, v nichž jejich autor, kappadocký theolog Basil z Caesareje, podává výklad starozákonního vyprávění o stvoření světa, obsaženého v první kapitole knihy Genesis.
Dlouho očekávaný svazek Sebraných spisů Ladislava Klímy (1878-1928), jednoho z nejvýznamnějších českých filosofů, obsahuje celoživotní Klímův filosofický deník. Kniha obsahuje též rozsáhlé poznámky.
Kniha zahrnuje první český překlad spisu „O nebytí čili O fysis“ ve variantě MXG a dále řecký originál; její hlavní náplní je však podrobný komentář tohoto spisu a interpretace ojedinělého a neprávem opomíjeného filosofického díla Gorgii z Leontín.
Kniha se zabývá základními otázkami moderní politologie, nastolenými filozofickými koncepcemi klasických filozofů-politologů Locka, Hobbese, Hegela a Marxe, ale i Hayeka, Rawlse a Nozicka.