poezie

„Až si to přečtou“ je syrovou sbírkou poezie, která se nevyhýbá žádným emocím.

Nejnovější sbírka Anny Brikciusové pokračuje v tendenci, jež je u ní patrná od chvíle, kdy napsala svou první sbírku. Je to postupně vzrůstající úspornost a sevřenost textů.

Tak jak ve vlnách se střídá den s nocí a trvání s pomíjivostí v příboji radosti, hledáme každý sebe. Kdyby existoval někdo, kdo sám od sebe vytuší co svět potřebuje a zařídí dřív, než se vysloví!

Střípky vitráže vzpomínek je sbírka básní, jako bychom narazili na oázu jazyka, kterým mluvíme, vnímáme, cítíme radost i žal. Texty vznikly v emigraci, přibližují okamžiky života autora, jeho manželky a také rodinu a přátele.

Šimon Ryšavý ve své sbírce veršů Milenecké haiku, dokázal z prostého tříverší vytvořit originální most, který spojuje různé kultury nadčasovým vyznáním – navzdory všem a všemu miluju.

Mezi squaty a kostely, dlažebními kostkami a neodkladnými touhami, mezi dopolední kocovinou a archetypy, které lze nahmatat jen v bezčasí. Tam všude pronikají Sosoiovy verše, beznadějně poetické a zároveň místy vulgární.

Z Brna vede do noční můry jen pár kroků. Básnický debut Matyáše Vejvalky mísí útěky z města, mystičnost a strach z domova, který už dávno není k poznání. Nahlíží do jednotlivých bolestí se stejnou obavou, s jakou se tahá tarotová karta.

Sbírka milostné poezie, kterou autor, ač je sám mužem, píše z pohledu ženy. Podařilo se mu vžít do nitra svého protějšku? Posuďte sami.

Soubor výňatků z milostných dopisů Azurový inkoust je svědectví o tragické lásce z dávných let, vtělené do projasnělého slovesného tvaru. S citlivým doprovodem kreseb ostravské malířky Hany Puchové...

Kniha představuje dosud nejrozsáhlejší výbor Chlebnikovovy poezie v češtině. Překladatelé přeložili (až na výjimky, jakou je například palindromická báseň) všechny Chlebnikovovy verše z tohoto zásadního období autorovy tvorby.

Tři muži v knize o životě, lásce a jiných nehodách. Protože lákat na sbírku povídek a básní je mnohem humánnější než lákat na sbírku motýlů.

Karla Erbová napsala soubor básní Lampářka hudba v rozmezí let 1985–1986. K uveřejnění došlo v 90. letech v podobě bibliofilie, kterou vydala vlastním nákladem autorka, samostatného knižního vydání se práce dočkala až nyní.

Na osmdesáti stranách knihy Ještě jednou Tě potkat se odvíjí příběh o zdánlivě nekonečném míjení se v labyrintu, ze kterého najdou cestu pouze ti, kteří jím prochází s otevřeným srdcem....

Sbírka pražské rodačky Hedy Bartíkové je pestrobarevnou mozaikou každodennosti, v níž autorka čtenáře vtahuje do svých veršů osobitou a vskutku mnohde odvážnou obrazností. Ale i hlubokým ponorem do příběhů, jimiž jsou jednotlivé básně.

Sbírka Šustí pytlíky bonbónů obsahuje drobné bonbónky inspirované minimalismem některých tradičních básnických forem Dálného východu.

Komentovaný zrcadlový překlad nejznámějších básní Konstantina Biebla do němčiny, věnovaný Javánce z Prahy. Největší část vydání tvoří básně ze sbírky „S lodí, jež dováží čaj a kávu“ a pásmo „Nový Ikaros“.

První překlad jedinečného zástupce české moderny Josefa Kocourka do cizího jazyka.

V šedesátých letech vydala Jana Černá prózy „Nebyly to moje děti“ a „Hrdinství je povinné“. Nyní vycházejí poprvé v německém překladu.

Česko-německá antologie básní Antonína Sovy je zaměřená na autorova nejznámější díla jako „Kdo Vám tak zcuchal tmavé vlasy?“. Kromě milostných a nostalgických básní obsahuje i verše proti Theodoru Mommsenovi.