(...) Na první pohled nenápadné, ale vzrůstající napětí Örstaviková podtrhuje strohým řazením jednotlivých krátkých, ničím výjimečných epizod dne, tragiku zvyšuje absence jakéhokoliv komentáře či psychologizování a vše završuje náhlá, jakoby nedořečená pointa. Z Lásky v podání Hanny Örstavikové doslova mrazí.