(...) V Dějinách Albánie zůstalo po Pavlu Hradečném dílo, které snese srovnání se světovou špičkou. V oblasti, kde dějiny dosud slouží jako mobilizační prvek etnických konfliktů, se historik musí pohybovat nanejvýš opatrně, ne však ustrašeně. Hradečný tuto míru nalezl. Citlivě a s nadhledem popsal dávné (a bohužel stále živé) spory o to, "kdo tu byl dřív".

(...) I čtenáře, který se jinak o historii zajímá jen zběžně, může zaujmout líčení života Jiřího Skanderbega na pozadí bojů mezi středověkými albánskými velmoži nebo popis osmanské okupace albánských území jako chvíle osvobození závislých zemědělců z rukou velkých pozemkových vlastníků. V moderních dějinách kniha neváhá charakterizovat posthoxhovské elity sdružující se kolem Demokratické strany a jejího předsedy Saliho Berishy jako skupinu zkorumpovanou, bezostyšně zneužívající své pravomoci a mocensky potlačující politické odpůrce. (...) Dějiny Albánie jsou podle dosavadních ohlasů mezi odborníky knihou kvalitní. Dozajista pak můžeme tvrdit, že v českém prostředí dnes k tomuto tématu nemohla být vydána kniha lepší ani jiná.

(...) O Albáncích a o mnohém, co s nimi souvisí, se však lze hodně dovědět i z nové knihy, kterou vydalo Nakladatelství Lidové noviny ve své edici Dějiny států. Jde o doposud nejrozsáhlejší zpracování albánské historie v českém prostředí. Svou komplexností se kniha, zachycující albánské dějiny a kulturu Albánců od starověku až po současnost, čestně řadí k několika málo existujícím obdobným pracím v zahraničí (Stavro Skendi, Edwin E. Jacques, Peter Bartl, Bernd J. Fischer aj.) (...) Kniha přináší také kapitoly o dnešním úsilí Albánie vypořádat se s dřívější chudobou a přes složité vnitřní i vnější překážky se důstojně začlenit do integrující se Evropy. Z knihy lze vyčíst i odpovědi na aktuální otázky. Faktory, které hýbou dnešním Kosovem, jsou skutečně na pováženou: mafie, drogy, násilí, rozhodně však ne radikální islám. Také dnešní Republika Albánie řeší velké problémy. S kosovskými Albánci sice solidarizuje, po tzv. Velké Albánii zde však z důvodů značných vnitroalbánských kulturních rozdílů a obav, kdo by politicky ovládal potenciální stát všech Albánců, prakticky nikdo netouží. HODNOCENI LN ***