Identity

Sametová revoluce otevírala možnost návratu Milana Kundery do české kultury i vlasti, ale právě v této době se autor rozhodl, že musí češtinu i českou tématiku definitivně opustit. Jelikož byl Kundera po ruské invazi zbaven českého publika, snažil se najít jazyk, ve kterém by mohly mít jeho romány definitivní podobu a byly by z ní překládány do dalších jazyků. Kolem roku 1985 se pustil do revize všech francouzských překladů svých knih a dle jeho slov jí věnoval tolik energie, kolik by ho stálo napsání dvou nových románů. Nesmrtelnost (1990) byl poslední román, který napsal Kundera česky, ačkoliv vyšel nejprve ve francouzštině. Současně jde o první román, ve kterém se česká tematika neobjevuje. Kundera v tomto díle jednoznačně vystoupal na svůj románový i filozofický vrchol. V doslovu autor vysvětluje, proč dal přednost revizi Nesmrtelnosti, před dřívějšími romány. Jelikož Milanu Kunderovi jde zejména o poetiku románu, chtěl zpřístupnit čtenáři právě onen poslední román, neboť v něm se mu podařilo důsledněji uskutečnit jistou románovou poetiku, kterou sleduje již od Žertu. V dalších románech, napsaných už ve francouzštině, Kundera znovu varioval některá svá základní témata, ale rozvíjel i nová. V Totožnosti (L'Identité, 1998) se vrací k tématu křehkosti identity, jehož naléhavost zesílily nové komunikační technologie. Ve vyprávění se střídají stárnoucí milenci Jean-Marc a Chantal. Jejich příběh ovšem neobsahuje žádnou definici nebo jasný popis toho, co lze identitou rozumět. Spíše vypovídá o dvou lidech a jejich vztahu, který je zpochybněn, jak bývá u Kundery obvyklé. Chantal začne dostávat anonymní milostné dopisy, které ji vždy potěší. Když ale zjistí, kdo je jejich autorem, cítí se podvedená. Chce uniknout každodennosti vztahu tím, že se přidá k výletu svých kolegů do Londýna. Tam je však opustí, aby se vydala hledat svého starého známého. Za poněkud nejasných okolností se dostává na sexuální party, ze které ji nakonec zachrání Jean‑Marc. Tato „záchrana“ je pro Chantal zároveň i něčím jiným, ale neslušelo by se zde zápletku románu vyzradit. Těžištěm románu je Chantalina věta „Muži se za mnou již neohlížejí.“ Kolem ní autor s neustávající vypravěčskou meditací nad poetikou románu rozvíjí příběh o víceznačností lásky, voyerismu a žárlivosti. Tento román lze číst v kontrastu k povídce Falešný autostop, kde je obdobná vyprávěcí situace i tematická výstavba. Románová struktura Totožnosti není tak komplikovaná jako v Nesmrtelnosti. Kundera však opět využívá perspektiv svých postav k různému nahlížení na odehrávající se situace. Často je tedy ta samá příhoda popsána nejen z pohledu Chantal, ale též z pohledu Jeana-Marca. Dílo nebylo autorem přeloženo do češtiny. Je tedy dostupné pouze ve francouzském originále nebo cizojazyčném překladu. O nevyžádaném a nelegálně zveřejněném českém překladu lze říci slovy Milana Uhdeho jediné: „Jde o krádež, o pokračování komunistického myšlení, které de facto popírá soukromé vlastnictví.“ Ve své disertační práci (Irritation als narratives Prinzip. Untersuchungen zur Rezeptionssteuerung in den Romanen Milan Kunderas) se Totožností zabývala Dr. Doris Boden. Text byl přeložen do češtiny pro časopis Slovo a smysl.