Vezmu tě a odvedu tě pryč

V osudu Pietra a jeho rodiny jsou, jak je u Ammanitiho (snad s výjimkou románu Žábry) obvyklé, zachyceny některé sociální aspekty dnešní Itálie.

(...) Román Vezmu tě a odvedu tě pryč (1999) sice nebyl zfilmován, ale jeho jazyk i kompozice z této autorovy zkušenosti bohatě čerpají. Stejně tak v něm Ammaniti uplatnil i své přírodovědné a psychologické znalosti. Uvádí ho třemi písňovými motty. To poslední je ze španělské makareny a zní nejbanálněji: "Radost je dobrá věc." A právě tahle banální touha po spokojenosti, radosti, nebo aspoň radovánkách, přivádí obyvatele Ischiana Scala, jedné ošklivé, turisty ignorované toskánské vesnice, do problémů a neštěstí. Až na jedinou výjimku, a tou je "skutečný protagonista", dvanáctiletý Pietro.