Zrání

(...) Kniha je členěna do kapitol, z nichž každá nese jméno novinářem oslovené osoby. Kapitoly jsou v uzlových bodech vyprávění kauzálně propojené. Román je tedy jako celek kompaktní. Příběh má pro čtenáře přehlednou strukturu, epický spád a intelektuálním stylem vyprávění i myšlenkovou hloubku. (...) Intelektuální ráz má i "charakterová analýza" hlavní postavy, která se vymyká zažitým představám o spisovateli, jemuž nejen ženy, ale i ostatní padají k nohám, ve snaze projevit úctu a uznání za to, co dělá a kým díky své zarputilosti je. Člověkem na straně jedné úspěšným a vzácně výjimečným. Na straně druhé člověkem vnitřně osamělým a mnohými nepochopeným. Z toho plyne i jedno z myšlenkových poselství knihy – jak obtížně někteří lidé přijímají jinakost toho druhého. Takový člověk se dostává do izolace, nejen díky tomu, jaký je on sám, ale rovněž díky tomu, jací jsou lidé kolem něj. Plni předsudků, myšlenkových stereotypů a unáhlených soudů, kterým se z pozice Johna nemá smysl bránit, natož jim smysluplně vzdorovat.