Základy mužského šovinismu

Je to sranda sledovat, jak ta kniha nastvala spoustu lidi. Osobne si myslim, ze pan Hausmann se naprosto trefil a velice zabavnou formou popsal co nekteri vime, mnozi tusi a vetsina si odmita priznat. Ja ziju v Americe a moje pritelkyne za poslednich 11 let byly vetsinou Americanky. Na tech je krasne videt, jak je cela feminizace 'zdegenerovala'. Nezbyva nez doufat, ze to Ceskym divkam, slecnam, zenam a damam vcas dojde, jinak se mate vsichni na co tesit. P.S.: mysleno jen napul vazne, nesmite to vsechno brat tak tragicky, jak rekl uz davno nekdo mnohem chytrejsi, 'Tezky zit s nima, ale nemozny zit bez nich' ... nebo tak nejak ;-))

Je to sranda sledovat, jak ta kniha nastvala spoustu lidi. Osobne si myslim, ze pan Hausmann se naprosto trefil a velice zabavnou formou popsal co nekteri vime, mnozi tusi a vetsina si odmita priznat. Ja ziju v Americe a moje pritelkyne za poslednich 11 let byly vetsinou Americanky. Na tech je krasne videt, jak je cela feminizace 'zdegenerovala'. Nezbyva nez doufat, ze to Ceskym divkam, slecnam, zenam a damam vcas dojde, jinak se mate vsichni na co tesit. P.S.: mysleno jen napul vazne, nesmite to vsechno brat tak tragicky, jak rekl uz davno nekdo mnohem chytrejsi, 'Tezky zit s nima, ale nemozny zit bez nich' ... nebo tak nejak ;-))

Právě jsem tuto knihu dočetl. Pod humornou stránkou se skrývá popis normálního mužského trápení. Nejhorší na věci je fakt, že s ničím nelze nesouhlasit. Chtěl bych doplnit svůj vlastní postřeh. Některé ženy (většinou technicky zaměřené nebo vzdělané) uvažují z pohledu muže trochu normálně. Současně říkají, že chlapi jsou lepší, že ženský jsou potvory apod. Mně osobně dala tato kniha velké ponaučení. Kolikrát jsem si říkal, že to snad ani není možné. Při neuvěřitelných reakcích mého protějšku, kdy jsem chtěl uděřit (ale neudeřil), tak jsem rozpoutal přinejmenším hádku. Postupem času jsem jsem se uklidnil a odcházel se projít nebo na pivo. Nakonec to chlap vzdá. Teď vím, že s tím nic nenadělám a nebudu mít vyčítky svědomí. Musím ale přiznat, že po počátečních pokusech přivlastňovat jsem si svoji svobodu vybojoval. Když chci někam odjet s kamarády (je jedno na jak dlouho), tak po suchém oznámení odjíždím. Vše je v pořádku. Musím se vrátit v ohlášením termínu a v pohodě. Takže jsem asi měl nakonec trochu štěstí. Pokud toto někdo bude číst, rád popolemizuji.

Právě jsem tuto knihu dočetl. Pod humornou stránkou se skrývá popis normálního mužského trápení. Nejhorší na věci je fakt, že s ničím nelze nesouhlasit. Chtěl bych doplnit svůj vlastní postřeh. Některé ženy (většinou technicky zaměřené nebo vzdělané) uvažují z pohledu muže trochu normálně. Současně říkají, že chlapi jsou lepší, že ženský jsou potvory apod. Mně osobně dala tato kniha velké ponaučení. Kolikrát jsem si říkal, že to snad ani není možné. Při neuvěřitelných reakcích mého protějšku, kdy jsem chtěl uděřit (ale neudeřil), tak jsem rozpoutal přinejmenším hádku. Postupem času jsem jsem se uklidnil a odcházel se projít nebo na pivo. Nakonec to chlap vzdá. Teď vím, že s tím nic nenadělám a nebudu mít vyčítky svědomí. Musím ale přiznat, že po počátečních pokusech přivlastňovat jsem si svoji svobodu vybojoval. Když chci někam odjet s kamarády (je jedno na jak dlouho), tak po suchém oznámení odjíždím. Vše je v pořádku. Musím se vrátit v ohlášením termínu a v pohodě. Takže jsem asi měl nakonec trochu štěstí. Pokud toto někdo bude číst, rád popolemizuji.

Kniha má v zásadě jednoduchou tezi: Ženy jsou primitivní bezduché bytosti, které nic neumějí, nemají žádné zájmy, vůbec jim to nemyslí, jsou sobecké a zabývají se jen nesmysly. Naopak muži (samozřejmě v čele s autorem knihy) jsou úžasní, altruističtí, vzdělaní, mají všestranný rozhled, jsou stvořeni k velkým věcem a taktéž jich dosahují. Ženy mají na světě jen dvě úlohy: poskytnout vaginu (autorova slova) a obstarat domácnost. Na nic víc je pánové tvorstva nepotřebují. Ženy by to měli akceptovat, přijmout svou úlohu, starat se o muže, nechat jim volnost na případné nevěry a nic po nich nechtít (hlavně ne pozornost, společné trávení volného času a jiné formy zotročování muže ženou). Ty ženy, kterým se to nelíbí, jsou neženské a tedy fuj. Horší než ženy jsou už jenom levicově orientovaní sociální vědci, právníci a učitelky, neboť to jsou lidé druhé kategorie. Zpočátku jsem myslela, že to autor myslí žertem. Že jde o nadsázku, která bude dále nějak rozvinuta a v závěru vysvětlena. V průběhu četby jsem si ale s hrůzou uvědomila, že to autor myslí vážně. On opravdu vidí svět černobíle, má ho jasně rozškatulkovaný na ty velkorysé a úžasné (muži) a ty pitomé a úzkoprské (ženy). To mi vůbec nepřijde úsměvné. Spíše je mi autora i všech těch, kteří se v jeho knize údajně poznali, docela líto.

Kniha má v zásadě jednoduchou tezi: Ženy jsou primitivní bezduché bytosti, které nic neumějí, nemají žádné zájmy, vůbec jim to nemyslí, jsou sobecké a zabývají se jen nesmysly. Naopak muži (samozřejmě v čele s autorem knihy) jsou úžasní, altruističtí, vzdělaní, mají všestranný rozhled, jsou stvořeni k velkým věcem a taktéž jich dosahují. Ženy mají na světě jen dvě úlohy: poskytnout vaginu (autorova slova) a obstarat domácnost. Na nic víc je pánové tvorstva nepotřebují. Ženy by to měli akceptovat, přijmout svou úlohu, starat se o muže, nechat jim volnost na případné nevěry a nic po nich nechtít (hlavně ne pozornost, společné trávení volného času a jiné formy zotročování muže ženou). Ty ženy, kterým se to nelíbí, jsou neženské a tedy fuj. Horší než ženy jsou už jenom levicově orientovaní sociální vědci, právníci a učitelky, neboť to jsou lidé druhé kategorie. Zpočátku jsem myslela, že to autor myslí žertem. Že jde o nadsázku, která bude dále nějak rozvinuta a v závěru vysvětlena. V průběhu četby jsem si ale s hrůzou uvědomila, že to autor myslí vážně. On opravdu vidí svět černobíle, má ho jasně rozškatulkovaný na ty velkorysé a úžasné (muži) a ty pitomé a úzkoprské (ženy). To mi vůbec nepřijde úsměvné. Spíše je mi autora i všech těch, kteří se v jeho knize údajně poznali, docela líto.

Po přečtení prvních pár řádků knihy Základy mužského šovinosmu jsem byla docela nadšená a s chutí jsem se pustila do dalšího čtení. Mé nadšení ale velmi rychle opadlo. Ačkoli jsem sama žena, přiznávám, že mnohé, co píše autor o ženách je pravda, ale na druhé straně mám pocit, že podle něj jsou všechny ženy 'černé'. Pravda, nakonec jsem byla tak rozhořčená, že jsem knihu ani nedočetla, takže je docela možné, že v závěru se přece jen našla nějaká ta kladná myšlenka ve prospěch žen. Z toho, co jsem stačila přečíst mám pocit, že na ženě není nic zajímavého jen vagína, žena je neschopný tvor, neumí se o sebe postarat, neumí vychovávat děti, je nesamostatná a podle autora je lékem na všechno nevěra. Kdyby to jen trochu šlo, moc ráda bych si s autorem knihy poseděla v hospůdce a povykládala si s ním o tom, že jsou na světě i jiné ženy než ty, o kterých píše.

Po přečtení prvních pár řádků knihy Základy mužského šovinosmu jsem byla docela nadšená a s chutí jsem se pustila do dalšího čtení. Mé nadšení ale velmi rychle opadlo. Ačkoli jsem sama žena, přiznávám, že mnohé, co píše autor o ženách je pravda, ale na druhé straně mám pocit, že podle něj jsou všechny ženy 'černé'. Pravda, nakonec jsem byla tak rozhořčená, že jsem knihu ani nedočetla, takže je docela možné, že v závěru se přece jen našla nějaká ta kladná myšlenka ve prospěch žen. Z toho, co jsem stačila přečíst mám pocit, že na ženě není nic zajímavého jen vagína, žena je neschopný tvor, neumí se o sebe postarat, neumí vychovávat děti, je nesamostatná a podle autora je lékem na všechno nevěra. Kdyby to jen trochu šlo, moc ráda bych si s autorem knihy poseděla v hospůdce a povykládala si s ním o tom, že jsou na světě i jiné ženy než ty, o kterých píše.