Vzpomínky Salmana Rushdieho nejsou typickým autorovým románem, byť se tak na začátku tváří. Magické a hlubší roviny vyprávění zvolna ustupují do pozadí a příběh se soustředí na jedinou linii: popis života po fatvě. (...) I nejnovější Rushdieho kniha Joseph Anton:Vzpomínky se zprvu vyznačuje nezaměnitelným otiskem stylu autora Dětí půlnoci, Hanby, Satanských veršů či Klauna Šalímara. Strhující proud vyprávění do sebe opět splétá několik rovin a myšlenkových krajin, tak jako se v Hanbě tkají pestrobarevné koberce (metafora psaní jakožto "tkaní či splétání textu" spojuje západní i východní civilizace), v nichž se ukrývá tajemství světa.

Joseph Anton bylo krycí jméno, které si Rushdie zvolil, když byl kvůli ohrožení islámskými fanatiky pod policejní ochranou; celých třináct let. Právě toto období tvoří stěžejní část jeho vzpomínek. Věnuje se přitom jak polemikám a diplomatickým tahanicím, tak svému osobnímu životu.