Audio
ukázka
Večerníčkův kolotoč pohádek
Anotace
Pohádky z šesti nejoblíbenějších cyklů televizních Večerníčků se točí na pomyslném kolotoči tohoto titulu. Zbývá jen vybrat si tu, kterou máte nejraději.
Pohádky z šesti nejoblíbenějších cyklů televizních Večerníčků se točí na pomyslném kolotoči tohoto titulu. Zbývá jen vybrat si tu, kterou máte nejraději.
Buďte první a podělte se o vlastní zkušenost s knihou. Pomůžete tisícům nerozhodných čtenářů.
Český spisovatel pro děti a mládež, autor povídek, románů a her.
Je považován za pokračovatele klasiků českých pohádek. Některá svá díla napsal pod pseudonymy, například Huge Prattler, Poledne, Neděle nebo Málek. Za první světové války se jeho rodina přestěhovala z Prahy do Jičína. Jeho otec po večerech vyprávěl příběhy o ševci, které ho velice inspirovaly v jeho pozdější tvorbě. Největší ohlasy získaly jeho pohádkové knihy a příběhy, které byly adaptovány pro televizní večerníčky. Ve spolupráci s Československou televizí vznikly animované seriály, např. Pohádky z mechu a kapradí, O ...
Profesor Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Zabýval se především římským právem a právem starých Germánů, mezi oblasti jeho zájmu však patřilo i kanonické právo a právní dějiny českého středověku.
Překládal také z latiny (např. Gaiovy Instituce či Kronika Franků Řehoře z Toursu).
Česká scenáristka a spisovatelka, jejíž Krkonošské pohádky byly námětem pro Večerníček. Působila jako redaktorka, divadelní dramaturgyně a současně spolupracovala s vysíláním pro děti v rozhlase i televizi. Na svém kontě má přes padesát her rozhlasových, televizních a divadelních a deset knih, z toho osm je opět zasvěceno původním pohádkám a dvě jsou detektivky.
Vyrůstala v Podkrkonoší, v kraji který velmi ovlivnil její tvorbu. V roce 1958 absolvovala na Filologické fakultě Univerzity Karlovy. Po roce 1968, po veřejné kritice vpádu okupačních vojsk na území Československa, měla zákaz ...
Český básník, překladatel, fejetonista, autor knih pro děti a písňových textů.
Vystudoval anglistiku a hispanistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Byl redaktorem nakladatelství Naše vojsko, poté nějaký čas pracoval na volné noze. Posléze působil v rozhlasové stanici Vltava. Jeho první báseň vyšla roku 1960 v časopise Kulturní tvorba. Psal verše do časopisů Čtyřlístek, Sluníčko a Mateřídouška a do leporel. Některé texty pro děti publikoval i pod pseudonymem Petr Karmín.