Plachtařina je požitek: Ohlédnutí do historie budování pozemních prostředků vojenských leteckých zabezpečovacích služeb USAF, RAF, Luftwaffe, VVS SSSR, ČSLA a VzS AČR
Anotace
V té době mi vůbec nepřišlo divné, že ona z Krkonoš do Prahy létá, zatímco všichni ostatní jedou autobusem nebo autem. Až posléze jsem se dozvídala a chápala, co všechno si s aeroplány užila. A celý život jsem z povzdálí přihlížela dění ve velké letecké rodině.
Ani tam se ale čas nezastavil. Poválečné letecké legendy zestárly a některé už odešly do věčných lovišť, jak Věra říká. S jejich odchodem se začal vytrácet onen pocit soudržnosti leteckých, a hlavně plachtařských nadšenců, kteří létání zasvětili svůj život.
Proto jsem před nedávnem oslovila plachtařskou rekordmanku a dlouholetou náčelnici vrchlabské letecké školy Věru Šlechtovou-Špačkovou, aby si našla chvilku a rozpovídala se o starých časech. O tom, jak se dostala k létání a co všechno si s ním v životě prožila. Její vzpomínky budou, doufejme, milým pohlazením pro ty, kteří s ní letecké časy zažívali. A zároveň jakousi neformální kronikou poválečného létání, především však letecké školy ve Vrchlabí.
A ostatní, kteří o plachtařině, o vášni pro stoupavé proudy nevědí nic, snad ocení zajímavý příběh ženy, která si našla své místo ve sportu a ve světě, jenž byl doménou mužů.