V básnickém debutu Jana Hejka se ocitneme se v krajině plné deště, mlhy, sněhu a samoty. V krajině, která je podobenstvím i názorem na svět. V básnických „akvarelech“, v nichž tone člověk hledající obtížně, bolestně a možná i marně své životní naplnění a poslání. Je to imaginární krajina, do níž se promítají smutky, stesky, představy a vize...