Již po generace rodiče a prarodiče vyprávějí příběhy o Pečinkovi, nechvalně známém loupežníku, a jeho komplici Andělovi. Pavel Adler jako první sepsal všechny tyto historky.
Rozsáhlý soubor čtyřveršových básnických miniatur básníka a literárního historika Vladimíra Křivánka s názvem Duše je divný pták soustřeďuje meditativní a zpovědní lyriku vznikající v posledních třech desetiletích.
Velmi neobvyklé poetické dílko známého básníka, překladatele a fotografa Tomáše Jacka, založené na rafinované hře s jazykem, s abecedou, s básnickou formou, s ilustračními fotografiemi.
Formálně průzračné verše, jimiž Tomáš Jacko ve své sbírce suverénně žongluje do všech stran, přibližují laskavě krutý svět, který se zdá být až děsivě přítomný.
Třetí básnická kniha Jana Macháčka. I když, jak podtitul knihy „Deníky z let 2006–2015“ napovídá, nejde o sbírky poezie, ale spíše o osobní výpovědi ve většině případů až „na kost“ autobiografické.
Kniha Slepí málokdy spojuje v harmonický celek dvě protilehlé sféry: text, působící jako nástroj verbálního vyjadřování skutečnosti, a fotografii coby médium neverbální povahy, která skutečnost zachycuje.
Po velkých dramatických dílech (seriály, filmy, hry tv i rozhlasové) a ušlechtilé literatuře (povídky a knihy pro děti, dospělé a ještě dospělejší) se Miroslav Adamec pocítil konečně dost zralý na to, aby se pustil do HRAVIN. Tady jsou. Přihrejte se.
Jsou básně, které pro svou genezi i rezonanci nutně potřebují ticho. Ticho soustředěné tvorby i ticho čtenářského sdílení. Takové jsou verše Pavla Hájka. Ticho se stává základním emblémem nové knihy, figuruje již ve výmluvném názvu.
Křivánkova básnická sbírka intimních veršů je niternou zpovědí pulsující uvnitř úsporných a gnómicky broušených čtyřverší jako naléhavá zpráva ze světa viděného skrze ztracenou lásku a zmar a zároveň skrze vzpomínky na letmé okamžiky štěstí.
První český výbor z básní a próz Igora Cholina, legendy ruské neoficiální kultury padesátých let minulého století, jedné z předních osobností tzv. "lianozovské školy" - volného sdružení básníků a umělců moskevského undergroundu.
Reprezentativní výbor z básnického díla Roberta Frosta (1874–1963), velkého solitéra mezi americkými modernisty a čtyřnásobného nositele Pulitzerovy ceny za poezii.
Unikátní knižní projekt, kombinující fotografické obrazy výtvarnice a básnířky Petry Růžičkové s funerálně-mysteriózní tematikou s básnickými texty, inspirovanými danými fotografiemi, českých básníků: Jany Štroblové, Vladimíra Křivánka a Jana Suka.
