Staříkem jsem se ze začátku tvrdě prokousávala, a i když se mi kniha nakonec velmi líbila, nečetla se mi úplně lehce. Analfabetka je prostě úžasná. Oslovily mne hned první věty - začít vyprávět příběh o vynašečích latrín není vskutku nic otřelého. A pak už to bylo jen lepší, lepší a lepší. Kniha je plná inteligentního humoru, zajímavých scén,...

Kniha, která dovede nejen zaujmout, ale i nahlas rozesmát. Velice dobré postřehy na realitu dnešního světa a Švédska. A to jak na politiku, tak i na běžný život. Příběh má výbornou stavbu a několik dějových linií se v pravý okamžik přetne a způsobí, že knihu neodložíte, dokud nezjistíte, jak to dopadlo. A hlavně si pak dovedete i představit, že...

Více

Pohodove letni cteni. Vtipna kniha, dobre vystaveny pribeh.

Stejně jako "Stařík" je kniha velice originální zápletka a opravdu humorná. U málokteré knihy se nahlas zasměji. Zde se mi to stalo spoustukrát. Je plná inteligentního i hodně černého humoru. Nádherná kniha na léto.

Kniha se mi velmi líbila, stejně jako Stařík. Boží! Must read!

Černý humor a absurdní situace podle mého gusta:). Opět výtečný překlad. (Joseli asi chyběl na ZŠ při výkladu o tepelných elektrárnách, kterými se zpravidla míní uhelné;)

Komu se líbil Stařík, bude spokojen i s Analfabetkou. Je to totéž v bleděmodrém. No, možná spíš v černobílém. :) Já jsem byla velmi spokojená.

Lehce praštěný příběh, na takový humor asi musíte být stavění, nebo mít na něj zrovna náladu, a já ji měla, takže se mi kniha trefila do vkusu. Celá kniha se dá shrnout do jednoho citátu z ní: „Rozdíl mezi hloupostí a genialitou spočívá v tom, že genialita má své meze.“

"Stařík" byl zajímavý, analfabetka je lepší. Jasný a vtipný děj a výborný hlas.

Na Staříka to sice úplně nemá, ale i tak to jsou dobře investované peníze
pro toho, kdo hledá příjemné pobavení, uvolnění ale mnohdy i poučení.

Analfabetka je nenáročné čtení plné obludné až absurdní komiky, která ale skutečně stojí za to, jen se jí nesmíme bát v současném světě, který dusí politická korektnost a ohledy hrůzného druhu. Analfabetka neukazuje svět takový, jaký bychom jej chtěli mít, ale jaký ve skutečnosti je, i když příběhu hraje velkou roli nadsázka. I vzhledem k autorovu...

Více

Necekejte, ze se stane to, co pri cteni Stoleteho starika. Tempo je pomalejsi, zapletky se opakuji (pripomelo mi to Sifru mistra Leonarda,kdy jsem si rikal, prosim, at uz nikam zase neutikaji). Co vsak zustalo, je velice vlidny humor. Asi je to subjektivni dojem, ale vlidnost je to nejlepsi na cele knize, ta vira v privetivejsi tvar sveta.

...

Více

Komu přišel stařík místy trapný, bude mít asi stejně jako já pocit, že analfabetka je ještě trapnější. Humor je dosti primitivní, asi na úrovni Troškových komedií. Zřejmě jsem se měla za břicho popadat, když se chudák analfabetka živila vynášením fekálií, ale bohužel mi z toho bylo spíš smutno. Autor zvolil vzorec, který mu přinesl úspěch u...

Více

Bohužel to vypadá, že Jonasson 1) miluje popularitu, kterou mu vynesl Stařík, a tak se rozhodl, že nebude pouze autorem jedné veleúspěšné knihy, 2) nic jiného ale napsat neumí, 3) napsal tedy Staříka podruhé a hůř. Patrně také v rychlosti - postavy jsou jen ledabyle povrchně načrtnuté, vtipy jsou někdy až trapně absurdní (misionáři dávají černochům...

Více

Zobrazit další (11)

Podělte se o vlastní zkušenost s knihou. Pomůžete tisícům nerozhodných čtenářů. Před odesláním recenze si prosím přečtěte pravidla pro přidávání a zveřejňování recenzí.

Analfabetka, která uměla počítat

Pokud hledáte nenáročné letní počtení, při němž se budete moci téměř každé větě minimálně pousmát, asi nemůžete sáhnout vedle. Pokud jste si, stejně jako já, už při čtení Staříka říkali „teď se to zvrtne a začne to být nuda“, potom se mějte na pozoru.

Celá recenze