Zmrzlinové sedmé nebe

Kreslená obálka se podobá obálkám románů Jenny Colganové. A i příběh se nese v duchu této zavedené skotské autorky. Vypráví o dvou sestrách, které k sobě mají blízký vztah. Je natolik blízký, že když jim zemře milovaná babička vlastnící cukrárnu, obě ji zdědí a rozhodnou se, že ji neprodají, ale vrátí jí její lesk. To ale znamená, že musí změnit svůj dosavadní život. A to s sebou přináší spoustu nečekaných objevů a poznatků, k nimž by se možná jinak neodhodlaly. A které jsou ve své podstatně (příjemně) překvapivé.
Je to poměrně nenápadný román, ale může vybudit k důležitým životním otázkám, které si jednou za čas klademe asi všichni. Anebo ne. Ze strachu, jak bychom si na ně odpověděli.
Není to jen romantická kniha, částečně je i o podnikání. Taky o tom, jestli děláme práci, kterou opravdu dělat chceme, i když se nám v ní daří, jsme úspěšní a vyděláme dost peněz. A jestli, když si myslíme, že žijeme život, jaký žít chceme, si to jen myslíme, nebo tomu tak opravdu je. Jak klamné může být naše zdání. A jak rozpad něčeho, co jsme považovali za naše splněné přání, může vést k ještě krásnějšímu, smysluplnějšímu životu. Něčemu mnohem lepšímu. Ať se to týká práce nebo vztahu.
A to je pozitivní poselství.

Sladce růžová obálka možná svádí k představám, že jde o stejně přeslazený román, ale chyba lávky. Zmrzlinové sedmé nebe je totiž úplně něco jiného než byste čekali – totiž v podstatě příběhem o začátku a peripetiích jednoho podnikání. O nalezení té pravé parkety kde se realizovat a tím pádem i smyslu života. A dlužno dodat je to také trochu o obnovení rodinných vztahů. I když sladké to je také – pokud vezmeme do úvahy, že předmětem podnikání je cukrárna a výroba zmrzliny (a jelikož je dnes zvykem všude přikládat recepty, několik jich najdete v závěru knihy i tady), ale ta na druhou stranu může být i slaná.
Zmrzlinové sedmé nebe Abby Clementsové (vydalo Argo v překladu Magdy Pěnčikové) patří k těm prvotinám, které mají kromě nápadu i velmi pokročilý styl psaní, což znamená docela košatý, ale zároveň ne rozmáchlý, že by se příběh autorovi ztrácel nebo sypal. Za sebe mohu říct, že Abby Clementsová začala výborně. Ve Zmrzlinovém sedmém nebi se příběh drží v těch mezích, kde má a pokud se píše o provozu cukrárny, spisovatelka ví, o čem píše (což dokládá i douška na konci knihy – inspiraci čerpala u opravdových zmrzlinářů firmy Heavenly). Jinak se zdá, že touto knihou nakladatelství Argo otevřelo jakousi pomyslnou edici, kterou by Angličané nazvali příběhy „Kitchen table talent“. Česky to nezní tak dobře, ale znamenalo by to příběhy „talentů od kuchyňského stolu“. Což může být doslova hospodyňka, která netušila co v ní dříme a čím se může nejen uživit, ale dokonce proslavit (takovou knihu by mohla napsat třeba Blanka Milfajtová), ale nemusí kvůli tomu nutně sedět doslova doma v kuchyni. Objevit vlohy pro něco jiného, než čím se živí může i úspěšná manažerka. Znamená to, že někdo u sebe objeví nečekané skryté vlohy pro něco, co nečekal a nebo sebere odvahu a uchopí výzvu, která se objeví. Jinak řečeno je to talent, který objevil svůj opomíjený potenciál, a srdnatě se pustil do podnikání. Podobně jako hrdinka Zmrzlinového sedmého nebe, Anna. Úspěšná manažerka, kterou právě povýšili. Jenže shodou okolností zrovna jí a její sestře, která pro změnu radši než v Anglii žije na plážích v Thajsku, spadne do klína nečekané dědictví. Totiž cukrárna. To je na jednu stranu úžasná příležitost, ale představuje také závazek, starosti a hlavně stres. Neboť každý podnik musí přece jen vydělávat (pokud nemáte v záloze bohatého sponzora/manžela).
Cukrárna v Brightonu sice stojí na pobřežní promenádě, ale dávno není tím čím bývala a aby obě dvě sestry uživila, bude třeba vymyslet něco, co přitáhne nové, resp. vůbec nějaké, zákazníky. Znamená to zrekonstruovat interiér, vymyslet nabídku a zaujmout. Každá ze sester na to jde po svém a přinese společnému podniku něco jiného. Obě však vsadí na zmrzlinu. Imogen obstará a zprovozní starou zmrzlinářskou dodávku, se kterou začne prodávat zmrzlinu po festivalech (aby se vydělaly nějaké peníze a aby se zároveň upozornilo na obchod), Anna, kterou vlastně vždycky bavilo vaření a pečení se s radostí vrhne do vymýšlení nových receptur a aby se naučila jak na zmrzlinu, jede až do Itálie, kam se přihlásí do kurzů výroby zmrzliny.
Zmrzlinové sedmé nebe tak je chytrý román, který může být zároveň i inspirací. Pokud bychom byli ve čtenářském klubu – otázky by mohly znít takto: dělám skutečně co mě baví, co vlastně opravdu umím a nebo – kdybych měla podnikat sama na sebe co by to bylo. A tak dále. Jistě otázky více než podnětné. Zmrzlinové sedmé nebe si pravděpodobně přečte rád ten, kdo: podniká ve zmrzlině, cukrovinkách nebo uvažuje o vlastní kavárně; kdo byl v Brightonu a líbilo se mu tam; kdo byl v Thajsku a líbilo se mu tam; kdo byl v Itálii a zamiloval se tam; kdo má dobře placenou ale nudnou práci v kanceláři a chtěl by podnikat; a kdo ještě nenašel toho pravého (pravou), byť si to myslí.
Čemu se to může podobat: Trochu mi to připomnělo romány Katie Ffordeové, které se vyznačují právě těmi novými začátky a podnikáním. Nebo třeba knihu Místo pro mě Roberta Westalla. Jinak v Argu už vyšla další kniha z této pomyslné „řady“ – Báječný krámek s čokoládou od Jenny Colganové.