Rozrazil 51/52: Identity

Politickou a sexuální orientaci, stejně jako náboženství nebo národní příslušnost si můžeme vybírat a la carte. Máme štěstí na správnou restauraci s námi angažovanými číšníky a kuchaři. Naši identitu neurčuje hlad ani vášeň, ale chuť, případně chtíč.
Stává se, čas od času, když nemáme situaci kolem vstupních dveří plně pod kontrolou, že k nám do restaurace dorazí neznámý host. Jako by dnes restaurace nepočítaly s náhodnými kolemjdoucími, ale jen s abonenty židle, stolu a s tím pochopitelně spojeného talíře a příboru. To je potom rozčarování.
Stravovací návyky citlivě pěstované po staletí se musí brodit konfrontací s podivně vyhlížejícími tuláky s jediným smyslem: ukojit hlad a žízeň.
Aby toho nebylo málo, hrají divadlo o nás, nastavují zrcadlo, tak se tomu říká. V tom světle pak nepůsobíme vůbec dobře. Jsme jen šaty bez těl, prázdná pohyblivá těla. Tekutá identita je výmluva, teprve bytí zcela bez ní - odhozené šaty, prázdná nahota - je ryzí.
My nejsme RozRazil.