Den falešné kočky

Přečetla si knihkupkyně z Kosmasu v Olomouci

Třetí kniha finského autora je opět krásně podivná. Příběh se odehrává během jednoho dne (Anebo snad ne?), kdy se v městečku Marrasvirta (v překladu Smrtný proud) koná každoroční podzimní festival, jehož organizátorem je městský inovátor Kaarna. Ten má večer na festivalu pronést slavnostní řeč, jeho žena Minerva toho dne má také významný den, v místním muzeu má dojít k prezentaci její vědecké činnosti. Přesně naplánovaný den však Kaarnovi přeruší smutná zpráva z domova pro seniory, že jeho matka trpící Alzheimerovou chorobou umírá. Jak se záhy ukáže, Kaarnova matka se ještě nechystá opustit tento svět a ze smrtelného lože uteče do víru festivalového veselí. Tím pro Kaarnu začíná snad nekonečná honička po celém městě za matkou, které musí podat její experimentální lék na demenci, setkávání s mutantními kočkami (Existují skutečně, nebo jde o jeho bludy?) a odkrývání vlastní i matčiny minulosti. Setkává se tak se spoustou „starých“ známých z dětství, kteří na něj, v nepříliš dobrém, světle vzpomínají. Kaarna je zmaten, protože v jeho vzpomínkách se zmiňované události odehrály odlišně. Kde se skrývá pravda? Byl Kaarna opravdu onen zlý chlapec, jak ho popisují, a má tak špatnou paměť, nebo byl hodné dítě, jak si sám o sobě myslí, a ostatní už to mají v hlavě pomíchané vzhledem ke svému stáří?

Prvních cca 70 stran bude možná pro leckoho zklamání, protože je to velmi realistický a depresivní popis vztahu dítěte a rodiče. Jakmile Pasi přepne do módu skutečného finského podivna a příběhu vstříkne do žil hororové vize a paranoidní atmosféru, začne to připomínat jakousi pokroucenou verzi filmu, na kterém by spolupracovali Christopher Nolan a David Lynch. Výsledkem je omamný "page-turner", jehož nevídanou strukturu (zacházení s přítomností, minulostí a budoucností) nejde popsat bez spoilerů a člověk ji nejvíc docení, když po poslední stránce začne číst zase od začátku. Není to dokonalá kniha, ale tenhle kocour se prostě nebojí psát úplně jinak.