Zločin na Bezdězu: Dvacátý případ Oldřicha z Chlumu – vražda v jeho vlastním sídle

První vondruškovina, která se mi dostala do ruky a vlastně nechtěně. Moje žena ji zkusila a odložila ji s tím, že jí to nebaví. Tak jsem to zkusil a začetl jsem se. Příběh je fajn, atmosféra mě vtáhla do děje, jenom těch postav tam bylo tolik, že kdybych měl podle nich sestavovat rodokmen, strávím tím zhruba stejný čas jako přečtením knihy. Takže jsem se soustředil na to abych si udělal pořádek alespoň v těch, které se vinuly příběhem nejčastěji a to mě pomohlo k tomu, abych knihu dočetl a dokonce jí i pochopil. Na velké množství postav si ostatně stěžovala většina recenzentů na Databázi knih a díky tomu označovali toto dílo jako jedno z nejhorších z pera páně Vondrušky. Já jsem k tomu přistoupil tak, že v případě že mám nejhorší za sebou tak už mě čeká jen to dobré a obratem jsem si zapůjčil v knihovně 1. a 2. díl této edice Hříšní lidé království českého, tak uvidíme jestli pověsti nelhaly, možná ze mě bude časem zdatný vondruškofil.