Na plechárně

„Otče náš, jenž jsi v přírodě.“

Kalifornské město Monterey je zdánlivě jen malý bod na mapě USA, ale má zchudlou uličku s prázdnými konzervárnami, která je básní a smradem, randálem a skřípěním, záchvěvem světla a útržkem hudby a sílou zvyku a steskem a snem. Jmenuje se Na Plechárně (Cannery Row) a v roce 1945 ji ve stejnojmenném románu oslavil John Steinbeck. Tato kniha pro něho byla po válečných hrůzách terapií vzpomínáním na život v Kalifornii. V té době už byl Steinbeck slavný novelou O myších a lidech (1937) a románem Hrozny hněvu (1939), za který získal Pulitzerovu cenu. Nicméně se ještě připravoval na své opus magnum, román Na východ od ráje (1952), a Nobelova cena se mu razila za horizontem, kam nedohlédl.

Román Na Plechárně se odehrává za hospodářské krize. Autor v něm vypravuje nové osudy postav z knihy Pláň Tortilla (1935). Jedinou ilustrací v knize je sice „jen“ přesná ilustrace americké společnosti v době hospodářské krize, ale ta je natolik kouzelná a humorná, že se k ní generace nových a nových čtenářů rády vrací a po přečtení vidí před očima některé scény, které jim autor vyvolal svou imaginací. Román zachycuje chudé lidi, povaleče, ožraly, prostitutky, pobudy, jak si ve vzájemné pospolitosti a v bídě života hledají aspoň kousek místa na slunci a obyčejné štěstí. Nepřichází snadno, někdy vůbec, ale cesta za ním je pro každého z nich jedinečným a lákavým dobrodružstvím. Steinbeck v románu vynechává romantickou lásku mezi mužem a ženou, kterou si schovává pro navazující román Sladký čtvrtek (1954), a veškerou pozornost soustředí na lásku k životu, na přátelství a hledání každodenních radostí. Mají v sobě totiž určitý přesah, který si zasluhuje románem vyjevit.

Děj je prostý a je víceméně sérií rozverných příhod. Obyvatelé uličky Na Plechárně v čele s Mackem z Grandlehárny chtějí svému příteli Doktorovi, osamělému mořskému biologovi, udělat radost a rozhodnou se mu uspořádat mejdan. Celá akce se ale vymkne kontrole a Doktorův příbytek s laboratoří je při ní zničený. Ale protože dobrých nápadů není nikdy dost a ztracenou přízeň přítele je potřeba si získat nazpět, rozhodnou se Doktorovi připravit nový mejdan, tentokrát už bez dekorací! Prostě „dobrej, solidní mejdan se spoustou chlastu“, na který ráda dorazí i prostitutka Phyllis Maeová, která sice stále ještě po zranění nohy kulhá, ale jinak je „ve výtečné formě a s celou městskou radou by si to mohla rozdat.“ Steinbeck ví, že myšlenky se v románu neobejdou bez postav. Přivádí si proto na pomoc řadu svérázných figurek, třeba čínského hokynáře Li Čonga, jehož „myšlenky se někdy ubírají tak obezřetně jako kočka mezi kaktusy“. Li Čonga po sebevraždě zákazníka Horace Abbevilla trochu mrzí, že mu o svých úmyslech neřekl, a tak nakonec dochází k přesvědčení, že „ačkoliv má každý nezadatelné právo se zabít, přítel může někdy způsobit, že se takový čin jeví nadbytečným.“ Z díla je cítit nostalgie a humor, kterými Steinbeck zahání prožité válečné běsnění a léčí svá fyzická i psychická zranění. Je v něm patrná snaha o zachycení autentičnosti postav a prostředí. Zároveň se nejedná o prostý realismus. Každá z postav je ve Steinbeckově detailním popisu natolik autentická, že už jen jejich společná setkání nutně vedou ke komickým situacím a překvapivým vyvrcholením. A ta by si čtenář svou imaginací asi jen těžko dokázal představit. Nicméně navzdory humoristickému vyznění knihy, ani zde Steinbeck nezapomíná na kritiku společenských poměrů. Například postava Doktora pronáší na obranu Macka a jeho kumpánů: „Mohli by si zničit život a vydělat si peníze. Mack má něco z génia. A všichni jsou náramně chytří, když něco chtějí. Jenže příliš dobře vědí, jak se věci mají, a nemíní se tím chtěním dát polapit.“

Steinbeck knihu věnoval příteli Edu Rickettsovi, který se stal předlohou pro postavu Doktora. Ricketts v roce 1923 založil firmu Pacific Biological Laboratories, která se zabývala sběrem mořských živočichů a jejich prodejem pro vědecké účely. V roce 1928 se usadil v Monterey v Cannery Row a stal se jedním z průkopníků ekologie. Zajímavostí je, že s Rickettsem Steinbeck sdílel zájem o podmořskou faunu v Mexiku a napsali spolu odbornou studii Cortézovo moře.

Román Na Plechárně (2018) vydalo nakladatelství ALL-PRESS, které uvedlo na trh už celou řadu Steinbeckových děl. Kromě těch nejslavnějších také například Toulavý autobus (2003), Pláň Tortilla (2007), Perla (2005) nebo Měsíc zapadá (2007). Jedinečný český překlad Martina Hilského dovoluje čtenáři vychutnat si hravost Steinbeckova textu a mimo jiné se dozví, co je „chcelibát“ nebo jak zní angličtina s čínským přízvukem v českém překladu. Román se dočkal také zfilmování Davidem S. Wardem v roce 1982 s Nickem Noltem v hlavní roli Doktora. Wardův scénář je volnou adaptací a vychází i z navazujícího románu Sladký čtvrtek.