Mimo dosah

David nutí Amandu, aby vyprávěla svůj příběh tak podrobně, až sama objeví moment, kdy se vše začalo hroutit. Jen tak si prý může vybavit banální chybu, která způsobila nevratnou změnu. V románu argentinské autorky Samanty Schweblin se čtenář stává součástí příběhu, ovládá ho nervozita a hrůza z toho, co odhalí.

Samanta Schweblin abstraktne vytvára ilúziu pohyblivej hladiny, aby pod ňou našla večný pokoj vody v exotickej novele s moderným, hypnotickým jazykom. (...) Samanta Schweblin kreatívne ohýba vizuálne podobenstvá a necháva dostatočný priestor na čitateľskú interpretáciu. Nachádza v osude momenty s ktorými sa nedá hýbať a postavy musia apaticky vyčkať koniec. V jej postmodernom románe nie je priestor pre tragické náreky. Psychológia protagonistov sa nachádza na mŕtvom bode, akoby ich autorka dopovala silnými dávkami sedatív a nie sú schopné významnejšie konať.