Čtvrteční klub amatérských detektivů

Může se stát, že čtenář, která si potrpí na realistické kriminálky nebude spokojený. Já ale jako milovník britské klasické školy, která se nebere úplně smrtelně vážně, jsem si tuhle detektivku užil. A dost jsem se u ní zasmál. Ale také na určitých místech dojal. Hlavní role vyšetřovatelů totiž zastoupí čtveřice důchodců a autor se nijak nebrání mluvit o jejich smrtelnosti - o křehkosti stáří. Přitom ale hlavně mluví o nezdolnosti člověka, který si cche život užít v každém věku. A tak vytvořil opravdu svéraznou skupinku, které s chutí (nereálně) pomáhá i samotná policie v odhalení dvou vražd. Oblíbil jsem si naprosto všechny postavy - i toho největšího lumpa v románu, protože autor se na jeho zlé povaze opravdu vyřádil. A myslím, že si psaní jeho partu velmi užil. Stejně jako já čtení. Byl bych moc rád, kdybych hlavní čtveřici ještě mohl potkat v dalším případu.