Ve stínu

Dvě sestry. Ač par měsíců měsíců od sebe, jsou každá jiná. A nesnáší se. Takže toto je knížka plna hořkosti a zášti. Psaná je pohledem ukřivděné sestry, což je ta, která je z těch dvou tlustší, s horší prací, nenaplněným vztahem a životem na houby. Jako ono by to zas tak špatné nebylo, kdyby se jedna zásadní křivda nerozpatlávala na 300 stránkách. Občas se vylouplo i hluboké moudro a situace jak ze života. Kdyby jen ty postavy nebyly tak zoufale plytce načrtlé?! A kdyby jste je všechny nechtěli na každé stránce uškrtit, jak se nesnesitelně chovaly. Je to opravdu ve stylu Třeštíkové nebo Hartla. Takže jestli vyhledáváte tyto oddechové kousky, kdy sledujete plácající se postavy s charaktery na přesdržku a chcete se pobavit, tak doporučuju. Jazykově to nesahalo po kotníky českým autorkám, na které jsem zvyklá. Upřímně, jak tyto řádky píšu, říkám si, proč jsem to kurnik vlastně dočetla. Opravdu jen proto, že ač tě ty postavy neskutečně štvou a stydíš se za jejich jednaní, strašné chceš vědět, jak to s nima dopadne. A taky, když to čteš zároveň s kámoškou, ono se tak krásně společně nadává. Kdysi jsem zmiňovala, že nesnáším Geniální přítelkyni od Ferrante právě kvůli nesnesitelnému chování jedné postavy a smůle druhé...no ehm, toto mi to připomínalo....