Billy Summers

Billy Summers je nájemný zabiják se svědomím. To se projevuje tak, že likviduje jen padouchy. Má za sebou misi v Iráku a před sebou poslední práci. Hodně se to táhne v Kingovském stylu a první třetinu se zdánlivě nic děje. Ale tady ten pan z Maine ví, jak budovat příběh, zahušťovat atmosféru a zakládat pole pro budoucí husí kůži. A té jsem teda měla hodně. Má dar psát o zpackaném dětství, o hlubokém zlu v lidech, ale i o jiskrách naděje, které problikují. Sympatizovala jsem s Billym, takže vlastně držela palce nájemnému zabijákovi a zamýšlela se nad svýma morálníma hodnotama. Klasický stav u Kinga. Kniha má dvě roviny. V první jsi v současnosti v patách Billyho u jeho posledního melouchu. A v té druhé díky knize, kterou píše, jsi svědkem bitev ve Fallujah, známých pod kódem Operace Phantom Fury. Jednalo se o koaliční snahu vykořenit irácké vzbouřence ve městě Fallujah. (Ty mě dostaly svou autentičností a syrovostí) Obě části do sebe zapadnou pořádně až v ke konci, kdy se nachomejtne do děje postava úplně z jiného soudku. Já si to užívala neskutečně. Zahřívací začátek, střípky z bojů, adrenalin v současnosti a poslední třetina mě překvapila. Místy mi to připomnělo atmosférou Pana Mercedese a toho mám moc ráda. Nějaké věci bych ale dotáhla do konce a té husí kůže zažívala víc, proto jen silné čtyři hvězdy.