(…) Sporným bodem na Šumavě byl a zůstává i rozvoj – rozrůstání obcí. To se nijak nezastavilo, ba naopak. Na Šumavu také míří stále víc turistů. Je to ale pro místní výhodné a pro prostředí udržitelné? Pokud bude nutné otázku rozvoje revidovat, mělo by se tak dít v mnoha perspektivách, aby se tentokrát zabránilo boji mezi „lidem“ a „elitami“, tradicí a novátorstvím.

Hořejšího kniha dává naději, že by se situace mohla zlepšit. Nelze se ale nechat uchlácholit dosaženými (a někdy skutečně nevhodnými) kompromisy mezi rozvojem, potřebami „místních“ a ochranou přírody. Je třeba usilovat přímo o rozbití diskurzního nastavení, nynější zdánlivý klid totiž neznamená, že problémy jsou vyřešeny, že ničivý potenciál debaty o Šumavě nepřetrvává. Jestli jsme se v něčem posunuli, pak o Hořejšího knihu jakožto objektivní rozbor situace i preventivní nástroj kultivace příštích debat.