Varhaník z mrtvé vesnice

Román poměrně malého rozsahu nabízí zajímavý pohled na osudy lidí vězněných v padesátých a šedesátých letech, ale především taky na jejich život po návratu z vězení. Protože se autorka zaměřuje především na osudové chvíle hlavních postav, obsáhne román několik let z jejich života, které jsou plné změn, se kterými se postavy musí vyrovnat. Žádná z postav není černobílá, i když příběh poměrně jasně rozděluje postavy na hrdiny a zloduchy.

Kniha má tématem i stylem psaní blízko ke knihám Karin Lednické, i když ve Varhaníkovy z mrtvé vesnice dějiny Karvinska tvoří spíše kulisy celému příběhu. I tak ale opět poodkrývají kousek z historie druhé poloviny dvacátého století.

Autorka má rozhodně nepopiratelný talent vtáhnout do příběhu a i na poměrně malém prostoru vyobrazit mnoho morálních dilemat a to, jakými způsoby se s nimi lze vyrovnat. Zajímavě zobrazuje i problematiku dětí s nejrůznějšími poruchami, s nimiž si režim neuměl příliš dobře poradit, ať už z důvodu nedostatečných lékařských znalostí v té době nebo z důvodu neochoty poskytnout rodičům takových dětí adekvátní pomoc a podporu.

Za sebe knihu můžu určitě doporučit. Bavilo mě, že pasáže z vězení byly poměrně krátké a mnohem více prostoru bylo věnováno tomu, jak se s manželovou nepřítomností vyrovnávala jeho žena a také tomu, jak se celá rodina vyrovnávala s návratem otce z vězení.

Padesátá léta v Československu nebyla ta nejlepší doba a místo pro život, obzvláště pak pro „politicky nevhodné“. Teodor je vesnický učitel, který hraje na varhany. Tento fakt mu uškodí ve zpolitizovaném procesu, ve kterém je odsouzen.

Knížky z tohoto období naší historie mám moc ráda, je to doba, na kterou by se nemělo zapomínat. Nelehký život pro slušné lidi. Navíc se děj příběhu odehrává na Karvinsku, máme tu tak vykresleny česko-polské vztahy i rozrůstající se těžbu uhlí.

Autorka skvěle popsala pocity, když je člověk ve vězení. A to jak jeho samotného, tak i jeho rodiny. Také to, jak se lidé cítí po návratu z vězení, a jak je kolikrát těžké zapojit se do normálního života.

Díky tomu, že jsem si moc pečlivě nečetla anotaci, překvapil mě nečekaný vývoj a zajímavá zápletka, kterou autorka použila v druhé polovině knihy. Do příběhu tak dala ještě něco víc (tím i naznačuji, nečtěte si anotaci 😊).

Kniha je psána jednoduše, pomaleji. Ze začátku mi to trochu vadilo, ale když jsem se začetla, už mi to ani nepřišlo, a hlavně pak ke konci jsem knížku nemohla dát z ruky.

Příběh, který nás donutí zamyslet se nad dobou, která nebyla jednoduchá a nad tím, jak ovlivnila nejeden život.