Dvanáct taktů pro Václava Hraběte

(...) Téměř půlstoletí po Hrabětově smrti nechává životopisec Jiří Žák promlouvat zejména pamětníky: básníkovy přátele, lásky, učitele, spolužáky či umělecké souputníky. Sám se snaží zpřítomnit dobovou atmosféru. Vciťuje se do protagonisty, přimýšlí si detaily, z kronikářského tónu co chvíli přechází do přítomného času, aby oživil příběh, neboť tak svou rekapitulaci pojal. (...) Ačkoli je kniha zaměřena na básníkův životaběh, mimoděk se dozvíme i něco o jeho literární tvorbě. Nepříliš známý je kupříkladu silný inspirativní vliv díla Jiřího Šotoly, o němž psal Václav Hrabě závěrečnou práci na pedagogické fakultě, i básníkovo téměř ztotožnění se s postavou Dannyho ze Škvoreckého Zbabělců. Litovat můžeme též Hrabětovy jediné, bohužel zřejmě nadobro ztracené divadelní hry.