Bez naděje

Hlavní hrdinkou knihy je Sky, sedmnáctiletá slečna, která se seznámí s Deanem Holderem, klukem, kterého provází špatná pověst. Holder ji uchvátí i vyděsí a Sky pomalými krůčky zjišťuje, že Holder není tím, za koho ho považovala a vše vede k otázce, kdo je vlastně ona sama. Uf, tak tohle byla opět další úžasná Colleen a tato kniha mě opět totálně dostala. Ze začátku Vám kniha přijde milá, románek dvou „rebelů“, romantické projevy, různé „láskové“ zvraty, čtete v pohodě, užíváte si to. A pak přijde odhalení, jaké rozhodně nečekáte a dostane Vás to. A k tomu ještě vyústění, jak to celé dopadne…. wau. Připravte si hromadu kapesníčků, budete je prostě potřebovat. Knížky od Colleen jsou neskutečně čtivé. Stránky Vám mizí pod rukama, užíváte si to. Pak ve správné chvíli Vás kniha emocionálně položí a Vy nestíháte zírat a brečet. Prostě nemám slov, tohle si musíte jednoduše přečíst.

Sedmnáctiletá adoptovaná Sky není typickým příkladem teenagera. Její matka jí vyučuje doma, nemá notebook, televizi, mobil, no prostě je totálně odtržená od veškerého online světa a elektroniky. Zato má super kamarádku Six, se kterou kouká po nocích na filmy a také si tajně vodí kluky oknem. I když má Sky toho nejbožejšího kluka z celé školy, nechává jí to chladnou. Do té doby než potká Holdera....
Ačkoliv jsem z počátku byla ke knize kritická a říkala jsem si, další-young-adult-na-to-už-jsem-stará, jsem jí nakonec dala šanci a po přečtení poslední stránky jsem se culila a spokojené jsem si pokyvovala hlavou.
S knihou jsem strávila necelé dva dny, nebylo možné se od ní odtrhnout a když už jsem musela, tak jsem celou dobu přemýšlela, co bude dál a jak dopadne tohle a jak Sky vyřeší tamto. No jednoduše řečeno, jsem jí schramstla jako malinu a zanechala ve mě zvláštní pocit.
Hlavní dvojice mi byla sympatická. Sky byla milá holka, která si umí postavit hlavu a dát najevo svůj názor, no a Holder byl ten typický "bad boy" s ďolíčky na tváři, ze kterého se mi podlamovali kolena. Také jsem si oblíbila Six, která byla úžasná kámoška se smyslem pro humor.
Příběh se zdál být zezačátku lehce předvídatelný, ano v některých částech byl, nicméně, tam kde jsem si říkala, že je úplně jasné, co se stane náhle přišlo něco nečekaného.A to je to, co dělalo knihu výjimečnou - napětí. Zvraty, které mě nutily číst dál a potřeba vědět, jak to bude sakra pokračovat.
Kniha byla romantická, laskavá, bolestivá, plná tajemství a beznaděje, opravdu silný příběh, který nenechá nikoho z vás chladným. Ještě bych ráda podotkla, že se mi moc líbilo autorčino propojení názvu knihy, které znamenalo mnohem víc, než jsem mohla tušit před jejím přečtením.
Od té doby, je Colleen Hoover na mém must-read seznamu, takže teď si brousím zuby na Holderův příběh ve Ztracené naději.

Nejdřív se mi do téhle knihy opravdu nechtělo. Veškerá ta publicita a reklama, co se kolem Bez naděje točí, mi přišla až moc velká. A já zkrátka čtu raději věci, o kterých se tolik nemluví. Jenže pak jsem knížku uviděla u své neteře, a stejně tak jako kdysi s Harry Potterem, jsem ani tentokrát nedokázala odolat. Přestože jsem se zařekla, že to číst nebudu, už jsem si knížku odnášela domů - i když se mi neteř trochu posmívala.

No mně to vůbec nevadí, protože to co následovalo, se skoro ani slovy popsat nedá. Bez naděje je rozhodně hodně neprávem zařazované do kategorie pro puberťáky. Je sice fakt, že hlavní hrdinové jsou celkem mladí, že chodí do školy, že jde o první lásky a tak dále, ale to je jen vrchní kabát. To co se ukrývá pod tím, to vás naprosto odbourá - přejede jak kombajn.

Nejdřív se smějte, pak sdílíte lásku hlavních hrdinů a pak řvete jak malá holka. To, že je to o puberťácích a z jejich prostředí, nic nemění na tom, že je to velice hluboký a vyspělý příběh, který vás zasáhne. Ta pointa je mrazivá a vám se sevře srdce. A na chvíli začnete pochybovat.

Přednosti knihy jsou ale nejen v tom působivém příběhu - o kterém vám nic nepovím, protože vás o to nechci ošidit - ale taky ve stylu psaní. Celá knížka se čte skvěle, má spád, je vtipná, autorka skvěle volí slova a úžasně pracuje s dialogy - je to jako doopravdy. Navíc Sky, hlavní hrdinka, je prostě neskutečně sympatická - já měla problém neztotožňovat se s ní, nepřipadat si jako ona. Oproti tomu Holder je prostě ten kluk, ten špatný, kterého ale budete milovat.

Jsem nakonec ráda, že jsem svůj slib porušila a Bez naděje si přečetla. Ještě teď mi z toho běhá mráz po zádech. příběh do mě zapustil svoje kořeny a podmanil si mě - a mně to vůbec nevadí...