Letní slunovrat

Letní slunovrat je napínavý detektivní příběh s prvky mysteriózna, ve kterém autorka představuje novou vyšetřovatelku, Terezu Fabiánovou. (S původní sérií s Bergmanem autorka nekončí!) Čtenář se tu vypraví do jedné jihočeské vesničky, kde nechybí starostliví sousedé, ale ani dávné křivdy, kvůli kterým si někteří nemohou přijít na jméno.
Poklidný příběh, ve kterém už od začátku na čtenáře dýchá lehké tajemno, mě vyloženě pohltil a já nebyla schopna knihu odložit, dokud jsem ji nepřečetla. Mám ráda příběhy ukrývající mysteriózní prvky, které s postupem času začnou dávat smysl a přesně tomu tak tady je.
Před Terezou Fabiánovou vyvstává nelehký úkol – musí vyřešit záhadnou smrt mladé ženy v době, kdy se sama vypořádává s těžkou ztrátou. Sice dostala nabídku, že případ může převzít někdo jiný, ale to Tereza odmítne. A hlavně, ten nový pár, který vypadá podezřele, se přistěhoval do stavení, o které měla sama zájem.
Jsem absolutně spokojená – příběhu nic nechybí, všechno je uvěřitelné a dvojice vyšetřovatelů mi naprosto parádně sedla. Terezy mi bylo chvílema líto, ale očividně je to silná ženská, která se nenechá životem zlomit a jde si odhodlaně za svým cílem. Velké plus je tu za čtyřnohého přítele s pěkným jménem, a také za obřad o slunovratu, ke kterému už chyběla jen zvuková stopa těch bubnů.

Velmi slabé, z dosavadního díla autorky zdaleka nejslabší. V podstatě to nemá s detektivkou nic společného. Autorka smotala jakousi psychologicko-společenskou sondu do nitra obyvatel malé osady, kde bez ladu a skladu vrší pocity a nálady jednoho přes druhého. Vše protkané prvky mysteriózna jakýchsi balvanů v hlubokém lese...
I hlavní hrdinka, kterou snad má být šéfka mordparty, v podstatě je jakousi neurčitou osobou, která spíše než vyšetřováním se zabývá svými nitrem.
Jistě i takový příběh si své čtenáře, které to bude bavit, najde. Nicméně problém je v tom, že se vydává za něco co není, a to za detektivní příběh.