Kniha Táňa působí velmi autenticky a přirozeně. Příběh je vyprávěn čtivě, bez zbytečné stylizace, a díky tomu se dobře čte, text nepůsobí vykonstruovaně, ale jako zachycení skutečných situací a pocitů. Mě osobně kniha vtáhla hned od začátku a udržela si mou pozornost až do konce. Četl jsem ji na jeden zátah, což samo o sobě o poutavosti knihy hodně napovídá. Jde o nenápadné, ale silné čtení.

Napsat recenzi na tuto knihu je pro mne nesmírně obtížné. Táňu jsem totiž znala už pár let před tím, než se jí Maruška (tedy autorka knihy - Marie Zelbová) narodila. Táňa byla mimořádně inteligentní a vtipná. Někdy šílená a jízlivá až nesnesitelná, vzápětí ale zase laskavá a soucitná, a taky tvořivá v mnoha oblastech umění. Krásně zpívala a...

Více

Táňa / Praha 3 / Žižkov přináší autentický obraz rodinného života na Žižkově plný zajímavých postav, známých míst a neobvyklých situací z doby socialismu. Styl je střídmý, civilní, bez patosu, i když jde o osobní, někdy úsměvné, ale často těžké vzpomínky, což knize přidává na autentičnosti. Kniha zaujme čtenáře hledající autobiograficko-memoárový...

Více

Jelikož jsem také prožil dětství na Žižkově, kniha mě naprosto nadchla.
Poutavou a vtipnou formou vypráví o velmi netradičním dětství,
které je pro nás obyčejné smrtelníky jen těžko představitelné.
Rozhodně doporučuji každému - autentičtější atmosféru undergroundového
Žižkova za socialismu lze jen těžko najít.

Je to zajímavé a nevšední. Stejně jako autorčin život a literární talent.

Kniha se mi moc líbila

Kniha je napsaná pohledem dcery hlavní hrdinky a je vlastně takovou osobní kronikou. Je obdivuhodné s jakou otevřeností a upřímností je popisován život jedné žižkovské Táni a jejich dvou dětí, nejen těch vlastních, ale všech, které jim do života různě vstupují a zase z něj mizí. Při čtení jsem si uvědomila, že jsme všichni, bez výjimky, prožili...

Více

Zobrazit další (4)

Podělte se o vlastní zkušenost s knihou. Pomůžete tisícům nerozhodných čtenářů.

Zběsilost na Žižkově: Nenápadná kniha o životě mezi „existencemi“

(...) Kniha Marie Zelbové je cenná také tím, že se nesnaží to všechno říct, dospět k nějakému shrnujícímu poselství a závěrečnému poučení. Její text může být spíš výrazem snahy nezapomenout a přispět k tomu, aby všechny ty barvité a někdy nesnesitelné postavy světa jejího dětství byly před zapomněním uchráněny. Nepřistupuje k životu s potřebou ho interpretovat, ale spíš jako ke sledu obrazů a setkání. Byli jsme tady. Takhle jsme žili. Tohle se stalo. Snaha to všechno nějak utřídit, systemizovat, objasnit je sice velice lidská, může ale také vést ke zploštění těch dávných prožitků, k jejich proměně ve studijní materiál. Marie Zelbová naštěstí zachovává a zprostředkovává bezprostřednost okamžiků, které přinesly nějakou legraci, vytržení, šrámy na těle i duši. Jako kdyby to bylo včera. Vlastně bylo.

Něžná i krutá pravda o Táně ze Žižkova. Na knihu Marie Zelbové nikdy nezapomenete

Když jsem dočetl „Táňu“ Marie Zelbové, byl jsem tak plný emocí, že u mě katarze dohasínala tři dny. Takhle podobně – na srdci i na duši – jsem to měl naposledy před třemi lety, když jsem dočetl knížečku dokumentárních reflexí politické vězeňkyně Dagmar Šimkové „Byly jsme tam taky“, kde vzpomínala na komunistický kriminál, v němž prožila celé své mládí. Také podobný rozsah, formát, fotografie. Přestože se jedná o záznam z úplně jiné doby a z absolutně extrémního prostředí, spojuje Marii i Dagmar melancholický, ale zároveň úsměvný nadhled nad všemi těmi krásami a hrůzami světa, do nich byly vrženy.

Táňa (ne)uměla žít

Existují nenápadné, jaksi na okraji vydané knihy, které na první pohled nemají jiné ambice než podat nelíčené svědectví o určitých lidech a jejich době. Nekomplikovaně a stručně sdělit, jak jsme žili. Do této volné kategorie náleží svazek Táňa / Praha 3 / Žižkov, který sepsala Marie Zelbová (1977). Přitom jde o jedinečné svědectví. Autorka ve dvaadvaceti črtách vzpomíná na dětství a rané mládí na pražském Žižkově.

Aktuality

Mámě bych se chtěla narodit znovu, i když dětství na Žižkově bylo těžké, říká spisovatelka Marie Zelbová

Z Marie padaly věty jako lidé do chřtánu Macochy, odkud se k nebi ještě nikdo nikdy nevydrápal. Vyprávěla, až jsem byl z těch všech krasosmutnění unaveně ožralý, i když jsem nepil. ...

Ukázky

Vzhůru za Táňou na předlistopadový Žižkov v knize Marie Zelbové

„Táňu“ prý Marie tvořila velmi lehce. Nad ničím moc nedumala. Nejvíc práce měla, když si ta všechna fakta ověřovala a volala pamětníkům, zda vše věcně sedí.

...

Marie Zelbová

Marie Zelbová se narodila 17.7.1977 v Praze. Původně pracovala jako zdravotní sestra, brzy u ní však převážil sklon ke kultuře, zejména k hudbě, literatuře a divadlu. V dětství hrála na housle a věnovala se sólovému zpěvu. Byla zaměstnána jako asistentka v České filharmonii a nyní již patnáctým rokem pracuje v oboru hudebních práv. V současnosti se umělecky realizuje v žižkovském amatérském divadelním souboru ADHD.