Městečko Son

Městečko Son je první díl trilogie, který jistě naláká nejen milovníky severských thrillerů, ale každého, kdo má rád zajímavé a napínavé krimi. Hlavní postavou je zde psycholožka, která je v podstatě „živoucí detektor lži“, a její služby využívá i kriminální policie při řešení různých zločinů. Bohužel ji tohle „umění“ neochránilo před tragickým údělem jejího syna.
Řekla bych, že autorské duo si perfektně sedlo a vytvořilo tak nejen zajímavý, napínavý a svižný příběh plný překvapivých (ale i „děsivých“) momentů, ale hlavně „stvořili“ lidskou a velmi sympatickou hlavní hrdinku, kterou si prostě nelze neoblíbit. Někdo může říct, že „pátrajících amatérů“ s pohnutým osudem už tu bylo hodně, což je samozřejmě pravda, ale myslím si, že autorům se podařilo přece jen Kari vyzdvihnout tak, aby nezůstala „zapadlá“ někde tam vzadu. Její „zbraň“, tedy umění rozpoznat lež na první pohled, je zde nejen velmi dobře popsaná, ale je i hodně „osvěžující“.
Příběh začíná únosem, který se stal o sedm let dříve, čtenář tedy hned od začátku ví, co se Kari v životě událo. Poté se střídají kapitoly, kdy buď vypráví Kari své události nebo je nahlíženo na vyšetřování otřesného zločinu, a to od prvních chvil.
Městečko Son je napínavé čtení s nejedním překvapivým rozuzlením a já můžu jen říct, že se neskutečně těším na další pokračování, a to nejen kvůli šokujícímu konci!

Dva autoři, dva různé jazykové a kulturní zázemí, jedna série. Thomas Enger je norský mistr kriminálky. Johana Gustawsson je francouzská autorka krimi se švédskými kořeny. Co z toho vzešlo?

Kari Voss — psycholožka, uznávaná odbornice na odhalování lži a na řeč těla, jejíhož syna před lety někdo unesl — vyšetřuje vraždu dvou šestnáctiletých dívek v městečku Son jen pár desítek kilometrů od Osla.
Městečko Son totiž skutečně existuje — tiché norské městečko, které se teď stává dějištěm toho nejtemnějšího. Kontrast zátiší a násilí je v severské kriminalitě oblíbený nástroj, a tady je použit s jasným cílem: Vybudovat atmosféru, která čtenáře přilepí ke knize.

Kari Voss je zajímavá protagonistka: profesionálka, která čte ostatní lidi dokonale, ale sama nese trauma, jež nečte nikdo. Odbornice na lež v prostředí, kde každý něco skrývá.

Na druhé straně: Někdo už může mít těch postav, které si s sebou táhnou určitý balvan dost. Je to ale jeden z rysů severského thrilleru a tady je navíc toto trauma velmi příjemně zpracované. Zkrátka a dobře: tohle je zárodek dobré série. Jakkoliv jsem zatím teprve ve čtvrtině, tak mohu říct, že to je velmi zdařile napsaná kniha.

Fanoušci Nesbøho, Jussi Adler-Olsena nebo Karin Fossum mají jasno. Ale i pro ty, kdo skandinávskou krimi ještě nepropadli — tohle by mohl být správný vstupní bod.