Být normální čili Merkelová

Dcera protestanského pastora a učitelky latiny a angličtiny se naučila dělat slušnou a konkrétní politiku. Dokázala odsoudit svého stranického šéfa, když nedokázal vysvětlit, odkud dostala partaj peníze. Dokázala v jednu chvíli kritizovat svého kolegu za nesprávné jednání a později si ho vzít do své vlády. Dokáže po Němcích chtít často víc, než by si většina současných světových politiků vůči svým voličům dovolila.

Životopisci několika životopisů, které o Angele Merkelové vyšly, mají tendenci popisovat její působení jako svého druhu přírodní úkaz. Něco, co se Německu "přihodilo" a nikdo přesně neví jak a proč. Jen se na to podívejte německýma očima - konzervativní stranu s katolickou základnou na západě země (CDU) ovládla rozvedená, podruhé vdaná a bezdětná dcera východoněmeckého evangelického faráře.

Autor námi doporučovaného životopisu, britský politolog Matthew Qvortrup, se ve své knize netají pozitivním pohledem na německou kancléřku, která se mimo jiné postavila agresivní politice Ruska a dokázala udržet Evropskou unii jednotnou.

Takto odpověděl autor na otázku Hospodářských novin:

Co dělá kancléřská správně?

"Má několik klíčových předností. Nemá charisma jako třeba Emmanuel Macron, ale protože je původním povoláním vědkyně, každou situaci podrobně analyzuje. A nemá problém přiznat chybu nebo změnit názor, když se objeví nová fakta. Má taky po svém boku velmi schopné lidi a neváhá jim svěřit dostatečné pravomoci. Říká se, že velikost politika se pozná podle kvality lidí, kterými se obklopuje, a poradci Merkelové jsou opravdu velmi dobří. Díky tomu všemu vzbuzuje u Němců velkou důvěru. Němci, na rozdíl od jiných zemí, tolik nevyhledávají charismatické politiky. S charismatickým vůdcem to už v minulosti zkusili a víme, jak to dopadlo."

.