Jak se chytá virtuální vrah?

/ Tomáš Weiss

Logická odpověď zní: dost blbě. Jenže pro šéfinspektorku Eriku Fosterovou je třeba připravit vždycky nějakou specialitku. Tentokrát jí její stvořitel, britsko-slovenský autor Robert Bryndza, připravil příběh, který začíná u kontajnerů s odpadky, má co dělat s internetem a končí....to ale vědět nechcete. Do posledního dechu.
Logická odpověď zní: dost blbě. Jenže pro šéfinspektorku Eriku Fosterovou je třeba připravit vždycky nějakou specialitku. Tentokrát jí její stvořitel, britsko-slovenský autor Robert Bryndza, připravil příběh, který začíná u kontajnerů s odpadky, má co dělat s internetem a končí....to ale vědět nechcete. Do posledního dechu.

"Připojila se k Erice a Petersonovi, kteří si oblékali kombinézy. Poté zamířili k velkému kontejneru na odpadky, jenž byl řetězem připevněný k cihlové zdi showroomu. Zaoblené víko bylo odklopené. Mossová namířila dovnitř silný proud světla baterky.
„Panebože,“ zhrozil se Peterson, ustoupil dozadu a pusu si zakryl dlaní.
Erika pohled neodvrátila, jen se upřeně dívala.
Tělo mladé ženy leželo na pravém boku na hromadě úhledně složených lepenkových krabic. Někdo ji ošklivě zmlátil. Oteklé oči měla zavřené a dlouhé, matně hnědé vlasy pokrývala zmrzlá krev. Od pasu dolů byla nahá a její nohy pokrývaly hluboké řezné rány. Na sobě měla těsné tričko, ale kvůli nasáklé krvi nebylo možné rozeznat jeho původní barvu.
„A podívejte se na tohle,“ řekla Mossová tiše. Proud světla namířila dívce na hlavu, kde na vršku lebky zela hluboká rána. "

Robert Bryndza je britský autor žijící trvale na Slovensku se svým manželem Jánem. Jeho kniha, Dívka v ledu(The Girl in the Ice), které se již prodalo přes milion výtisků, byla označena jako The Wall Street Journal a USA Today bestseller. Jedná se o první díl poutavé série s vyšetřovatelkou Erikou Fosterovou. I pokračování Noční lov (Night Stalker), Temné hlubiny (Dark Water), Do posledního dechu (Last Breath), Cold Blood a Deadly Secrets se drží na předních příčkách prodávaných knih. Kromě této série je Robert Bryndza taktéž autorem romanticky a humorně laděných zahraničních bestsellerů.

Další články

V roce 1993 vyšel první ze čtyřiceti dílů Zeměplochy Terryho Pratchetta. V té době se do vydávání série v Česku nechtěl nikdo pustit. Všichni se lekli množství jmen a novotvarů, které by bylo nutné nějak českému čtenáři v rodné řeči vymyslet. Až na majitele Talpressu Václava Talaše, který znal jedno jméno, které by to dokázalo - Jana Kantůrka (1948 - 2018).
Aktuality

Nezalekl se překladatelské složitosti Zeměplochy - zemřel Jan Kantůrek

V roce 1993 vyšel první ze čtyřiceti dílů Zeměplochy Terryho Pratchetta. V té době se do vydávání série v Česku nechtěl nikdo pustit. Všichni se lekli množství jmen a novotvarů, které by bylo nutné nějak českému čtenáři v rodné řeči vymyslet. Až na majitele Talpressu Václava Talaše, který znal jedno jméno, které by to dokázalo - Jana Kantůrka (1948 - 2018).
 | Tomáš Weiss
UNESCO vyhlásilo 21. březen světovým dnem poezie. Snad proto, že začíná jaro. Okolo poezie je vůbec hromada klišé. Tak třeba právě to jaro a zamilovanost. Nebo: zbytečná věc pro pár romantiků, zastydlá puberta, pokud to někdo provozuje v dospělosti. Nebo: co s poezií ve 21. století? A přitom je na místě spíš údiv: jak můžete bez poezie žít?
Aktuality

I poezie má své dny

UNESCO vyhlásilo 21. březen světovým dnem poezie. Snad proto, že začíná jaro. Okolo poezie je vůbec hromada klišé. Tak třeba právě to jaro a zamilovanost. Nebo: zbytečná věc pro pár romantiků, zastydlá puberta, pokud to někdo provozuje v dospělosti. Nebo: co s poezií ve 21. století? A přitom je na místě spíš údiv: jak můžete bez poezie žít?
 | Tomáš Weiss
Když si někde vzal slovo, byl k nezastavení. Mluvil nejvíc o Mozartovi, Smetanovi, Dvořákovi, také o svatovítské katedrále (vložil se svým dílem do sporu, jestli patří církvi nebo státu). Působil trochu jako Komenský, který by rád vyškolil celé své okolí ve věcech, které se mu zdály podstatné. Pro mnohé názory a patos, se kterým je hájil, lezl také mnoha lidem na nervy. Jeho asi největší schopností bylo poutavě psát o velkých osobnostech a snažit se na jejich životě ukázat něco víc.
Aktuality

Zdeněk Mahler (7. 12. 1928 – 17. 3. 2018)

Když si někde vzal slovo, byl k nezastavení. Mluvil nejvíc o Mozartovi, Smetanovi, Dvořákovi, také o svatovítské katedrále (vložil se svým dílem do sporu, jestli patří církvi nebo státu). Působil trochu jako Komenský, který by rád vyškolil celé své okolí ve věcech, které se mu zdály podstatné. Pro mnohé názory a patos, se kterým je hájil, lezl také mnoha lidem na nervy. Jeho asi největší schopností bylo poutavě psát o velkých osobnostech a snažit se na jejich životě ukázat něco víc.