Hrůzostrašné příběhy aneb jak Jaroslav Kalina budil v 19. století mrtvé

/ Tomáš Weiss

Přinuti otce vstát z hrobu, aby změnil závěť ve váš prospěch? Okrádat mrtvé, dokonce vyhrabávat jejich kosti a pak je prodávat? Tak tyhle drsné příběhy sepsal kolem poloviny 19. století literát, přírodovědec a obrozenec Josef Jaroslav Kalina (1816- 1847). Teď vycházejí znovu. A pěkně ilustrované.
Přinuti otce vstát z hrobu, aby změnil závěť ve váš prospěch? Okrádat mrtvé, dokonce vyhrabávat jejich kosti a pak je prodávat? Tak tyhle drsné příběhy sepsal kolem poloviny 19. století literát, přírodovědec a obrozenec Josef Jaroslav Kalina (1816- 1847). Teď vycházejí znovu. A pěkně ilustrované.

Veršovaný morytát Kšaft. Vypráví o otci, kterého syn přinutil vstát z rakve a sepsat závěť v jeho prospěch. Mrtvý otec však zůstane u stolu, dokud jej do rakve neodvede jeho vnuk. Kšaft poprvé vyšel v roce 1842 vlastním nákladem autora v nákladu deseti tisíc výtisků, setkal se s velkým ohlasem a zlidověl. Bibliofilské vydání roku 1940 vydal Jan Pohořelý s dřevorytem Jana Baucha.

Hadrnice, druhý hrůzostrašný příběh, líčí chudou matku, která sebe a děti těžce živí sběrem starých hadrů a kostí. Když nemůže nic sehnat, začne na hřbitově vyhrabávat kosti a rubáše mrtvých, které pak prodává. Mrtví se ženě za to pomstí tím, že ji promění v kamennou kostru. Ani pak žena nenajde pokoj, změní se v upíra a děsí okolí.

Jak o autorovi uvádí wikipedie:

Současníci se obdivovali Kalinovu všestrannému nadání, vzdělání a slibné práci v řadě vědních oborů. Vynikal zejména ve filologii (zamýšlel sestavit jazykovou encyklopedii), zabýval se však i filosofií a literární kritikou. Jeho básnická tvorba, neúplně dochovaná, je přetížena jazykovými archaismy a novotvary. Překládal literaturu z angličtiny (Byron), z němčiny (Kleist, Hölty) nebo z polštiny (Mickiewicz). S Karlem Slavojem Amerlingem se podílel na projektu slovanské školy Budeč, stavbu však pro nedostatek financí museli rozestavěnou prodat. V té době se Kalina odstěhoval na Karlovo náměstí do sudu vystlaného senem. Přátelil se rovněž s Josefem Václavem Fričem.

Po celý svůj bohémský život zůstal velice chudý, živ byl většinou z hodin vyučování cizím jazykům. Peníze vydělané úspěšnou epickou básní Kšaft brzy propil. Z těchto důvodů se od něj odvrátily i dvě mecenášky hraběnky Kounicová a Daunová. V pražské policejní přihlášce je uveden sám (bez rodiny), jako povolání má uvedeno učitel (Lehrer) a literát. Zemřel ve svých třiceti letech v ve Všeobecné nemocnici v Praze po dlouhé nemoci (tuberkulóza) roku 1847. Jeho honosný pohřeb zorganizoval pater Václav Krolmus; hrob je na pražských Olšanských hřbitovech (část 002, oddělení 2, hrob 344).

Snad se sluší dodat: nebuďte po smrti buditele, i když teď víte, kde odpočívá. Jednak se to z dobrých důvodů nedělá, jednak kdo ví, jak by se vám odvděčil.

Kšaft

35

Další články

Letošní 100. výročí narození legendárního režiséra je například pro Skandinávii událostí roku. U nás slavil programy pro veřejnost hlavně Skandinávský dům a ČT pustila sem tam i nějaký film. Čtenáři teď mají mimořádnou příležitost začíst se do povídek tohoto Švéda, které ani nemohou být o moc jiné než jeho filmy.
Aktuality

Bergmanovy povídky převážně z manželského života

Letošní 100. výročí narození legendárního režiséra je například pro Skandinávii událostí roku. U nás slavil programy pro veřejnost hlavně Skandinávský dům a ČT pustila sem tam i nějaký film. Čtenáři teď mají mimořádnou příležitost začíst se do povídek tohoto Švéda, které ani nemohou být o moc jiné než jeho filmy.
 | Tomáš Weiss
Osmé letošní číslo literárního měsíčníku Host má podtitul Nekorektní literatura. A tak je jasné, že kromě pravidelných aktualit, recenzí a třeba rozhovorů (tentokrát se Sofi Oksanen a Olgou Stehlíkovou) je číslo namířeno na ohledávání toho, co je to politická korektnost a jak to, že se její dobře míněný a v mnoha oblastech dobře fungující účel, dokáže zvrhnout do nebezpečné podoby, které je v lepším případě parodií, v horším ohrožuje některé jiné svobody a stává se tak vlastně čím? Cenzurou?
Aktuality

Nové číslo časopisu Host - téma: Nekorektní literatura

Osmé letošní číslo literárního měsíčníku Host má podtitul Nekorektní literatura. A tak je jasné, že kromě pravidelných aktualit, recenzí a třeba rozhovorů (tentokrát se Sofi Oksanen a Olgou Stehlíkovou) je číslo namířeno na ohledávání toho, co je to politická korektnost a jak to, že se její dobře míněný a v mnoha oblastech dobře fungující účel, dokáže zvrhnout do nebezpečné podoby, které je v lepším případě parodií, v horším ohrožuje některé jiné svobody a stává se tak vlastně čím? Cenzurou?
 | Michael Žantovský, Tomáš Weiss
Není těch publikací, vážících se ke 100. výročí republika zrovna málo. Ale kdy jindy se do histrie trochu podívat, než při takových kulatinách. A tak vznikl úctyhodný sborník, který se snaží bez letitých klišé popsat První republiku a zasadit ji do souvislostí. Podle poznatků moderních historiků (je to téměř 60 jmen) otevřeně a nezaujatě. V parádním knižní a grafickém zpracování.
Aktuality

Republika československá 1918 - 1939: pokus o malou Ameriku ve středu Evropy

Není těch publikací, vážících se ke 100. výročí republika zrovna málo. Ale kdy jindy se do histrie trochu podívat, než při takových kulatinách. A tak vznikl úctyhodný sborník, který se snaží bez letitých klišé popsat První republiku a zasadit ji do souvislostí. Podle poznatků moderních historiků (je to téměř 60 jmen) otevřeně a nezaujatě. V parádním knižní a grafickém zpracování.