Hrůzostrašné příběhy aneb jak Jaroslav Kalina budil v 19. století mrtvé

/ Tomáš Weiss

Přinuti otce vstát z hrobu, aby změnil závěť ve váš prospěch? Okrádat mrtvé, dokonce vyhrabávat jejich kosti a pak je prodávat? Tak tyhle drsné příběhy sepsal kolem poloviny 19. století literát, přírodovědec a obrozenec Josef Jaroslav Kalina (1816- 1847). Teď vycházejí znovu. A pěkně ilustrované.
Přinuti otce vstát z hrobu, aby změnil závěť ve váš prospěch? Okrádat mrtvé, dokonce vyhrabávat jejich kosti a pak je prodávat? Tak tyhle drsné příběhy sepsal kolem poloviny 19. století literát, přírodovědec a obrozenec Josef Jaroslav Kalina (1816- 1847). Teď vycházejí znovu. A pěkně ilustrované.

Veršovaný morytát Kšaft. Vypráví o otci, kterého syn přinutil vstát z rakve a sepsat závěť v jeho prospěch. Mrtvý otec však zůstane u stolu, dokud jej do rakve neodvede jeho vnuk. Kšaft poprvé vyšel v roce 1842 vlastním nákladem autora v nákladu deseti tisíc výtisků, setkal se s velkým ohlasem a zlidověl. Bibliofilské vydání roku 1940 vydal Jan Pohořelý s dřevorytem Jana Baucha.

Hadrnice, druhý hrůzostrašný příběh, líčí chudou matku, která sebe a děti těžce živí sběrem starých hadrů a kostí. Když nemůže nic sehnat, začne na hřbitově vyhrabávat kosti a rubáše mrtvých, které pak prodává. Mrtví se ženě za to pomstí tím, že ji promění v kamennou kostru. Ani pak žena nenajde pokoj, změní se v upíra a děsí okolí.

Jak o autorovi uvádí wikipedie:

Současníci se obdivovali Kalinovu všestrannému nadání, vzdělání a slibné práci v řadě vědních oborů. Vynikal zejména ve filologii (zamýšlel sestavit jazykovou encyklopedii), zabýval se však i filosofií a literární kritikou. Jeho básnická tvorba, neúplně dochovaná, je přetížena jazykovými archaismy a novotvary. Překládal literaturu z angličtiny (Byron), z němčiny (Kleist, Hölty) nebo z polštiny (Mickiewicz). S Karlem Slavojem Amerlingem se podílel na projektu slovanské školy Budeč, stavbu však pro nedostatek financí museli rozestavěnou prodat. V té době se Kalina odstěhoval na Karlovo náměstí do sudu vystlaného senem. Přátelil se rovněž s Josefem Václavem Fričem.

Po celý svůj bohémský život zůstal velice chudý, živ byl většinou z hodin vyučování cizím jazykům. Peníze vydělané úspěšnou epickou básní Kšaft brzy propil. Z těchto důvodů se od něj odvrátily i dvě mecenášky hraběnky Kounicová a Daunová. V pražské policejní přihlášce je uveden sám (bez rodiny), jako povolání má uvedeno učitel (Lehrer) a literát. Zemřel ve svých třiceti letech v ve Všeobecné nemocnici v Praze po dlouhé nemoci (tuberkulóza) roku 1847. Jeho honosný pohřeb zorganizoval pater Václav Krolmus; hrob je na pražských Olšanských hřbitovech (část 002, oddělení 2, hrob 344).

Snad se sluší dodat: nebuďte po smrti buditele, i když teď víte, kde odpočívá. Jednak se to z dobrých důvodů nedělá, jednak kdo ví, jak by se vám odvděčil.

Kupte si knihu.

Skladem
26 Kč
běžná cena 29 Kč

Další články

Letošní 100. výročí narození legendárního režiséra je například pro Skandinávii událostí roku. U nás slavil programy pro veřejnost hlavně Skandinávský dům a ČT pustila sem tam i nějaký film. Čtenáři teď mají mimořádnou příležitost začíst se do povídek tohoto Švéda, které ani nemohou být o moc jiné než jeho filmy.
Aktuality

Bergmanovy povídky převážně z manželského života

Letošní 100. výročí narození legendárního režiséra je například pro Skandinávii událostí roku. U nás slavil programy pro veřejnost hlavně Skandinávský dům a ČT pustila sem tam i nějaký film. Čtenáři teď mají mimořádnou příležitost začíst se do povídek tohoto Švéda, které ani nemohou být o moc jiné než jeho filmy.
 | Tomáš Weiss
Osmé letošní číslo literárního měsíčníku Host má podtitul Nekorektní literatura. A tak je jasné, že kromě pravidelných aktualit, recenzí a třeba rozhovorů (tentokrát se Sofi Oksanen a Olgou Stehlíkovou) je číslo namířeno na ohledávání toho, co je to politická korektnost a jak to, že se její dobře míněný a v mnoha oblastech dobře fungující účel, dokáže zvrhnout do nebezpečné podoby, které je v lepším případě parodií, v horším ohrožuje některé jiné svobody a stává se tak vlastně čím? Cenzurou?
Aktuality

Nové číslo časopisu Host - téma: Nekorektní literatura

Osmé letošní číslo literárního měsíčníku Host má podtitul Nekorektní literatura. A tak je jasné, že kromě pravidelných aktualit, recenzí a třeba rozhovorů (tentokrát se Sofi Oksanen a Olgou Stehlíkovou) je číslo namířeno na ohledávání toho, co je to politická korektnost a jak to, že se její dobře míněný a v mnoha oblastech dobře fungující účel, dokáže zvrhnout do nebezpečné podoby, které je v lepším případě parodií, v horším ohrožuje některé jiné svobody a stává se tak vlastně čím? Cenzurou?
 | Michael Žantovský, Tomáš Weiss
Není těch publikací, vážících se ke 100. výročí republika zrovna málo. Ale kdy jindy se do histrie trochu podívat, než při takových kulatinách. A tak vznikl úctyhodný sborník, který se snaží bez letitých klišé popsat První republiku a zasadit ji do souvislostí. Podle poznatků moderních historiků (je to téměř 60 jmen) otevřeně a nezaujatě. V parádním knižní a grafickém zpracování.
Aktuality

Republika československá 1918 - 1939: pokus o malou Ameriku ve středu Evropy

Není těch publikací, vážících se ke 100. výročí republika zrovna málo. Ale kdy jindy se do histrie trochu podívat, než při takových kulatinách. A tak vznikl úctyhodný sborník, který se snaží bez letitých klišé popsat První republiku a zasadit ji do souvislostí. Podle poznatků moderních historiků (je to téměř 60 jmen) otevřeně a nezaujatě. V parádním knižní a grafickém zpracování.