Island - 100 let ostrovní samostatnosti

/ Tomáš Weiss

Češi by si ten letopočet rádi čmajzli pro sebe, ale 1918 patří i Islandu. 1. prosince toho roku vyhlásili na ostrově nezávislost, přestože formálně zůstali Islanďané v unii s Dánskem a jejich panovníkem byl dánský král.
Češi by si ten letopočet rádi čmajzli pro sebe, ale 1918 patří i Islandu. 1. prosince toho roku vyhlásili na ostrově nezávislost, přestože formálně zůstali Islanďané v unii s Dánskem a jejich panovníkem byl dánský král.

Island, země, která je dnes cílem mnoha turistických nájezdníků z celého světa, má historii dohledatelnou už v 9. století. Roku 930 tam byl dokonce ustanoven zřejmě první parlament na světě, který se scházel každé léto. Zákony se tradovaly pouze ústně a neexistovala žádná centrální výkonná moc. Islandští osadníci byli velmi úspěšní a v období rozkvětu v 10. až 13. století zvládli osídlit i Grónsko a Kanadu. Okolo roku 1000 došlo k velkým sporům ohledně nástupu křesťanství, parlament nakonec rozhodl o konvertování celého Islandu ke křesťanství, ale příznivci severských božstev mohli nadále praktikovat svou víru. Zejména počátkem 13. století probíhal boj o moc mezi velkými klany. Desetiletí konfliktů nakonec vyzdvihly klan Sturlungů, který se stal vazalem norského krále. Roku 1262 tak definitivně skončila éra společné vlády a Island se dostal pod nadvládu Norska. Norská nadvláda skončila roku 1380 vymřením linie norských králů a Island se stal vazalem Dánska a součástí Kalmarské unie.

Během 16. století došlo ve Skandinávii k přechodu na luteránskou víru, islandští biskupové Jón Arson a Ögmundur Pálsson však reformy odmítli a bránili katolickou víru. První byl deportován a druhý byl nakonec poražen roku 1550 a popraven. Island přešel na luteránskou víru, která zde převládá dodnes. V letech 1602 až 1786 směl Island obchodovat pouze s Dánskem. Roku 1783 došlo k výbuchu sopky Laki, který zdecimoval většinu dobytka a čtvrtinu populace. Ukončení napoleonských válek v Kielu roku 1814 rozdělilo Norsko a Dánsko, nicméně Island zůstal nadále pod dánskou nadvládou.

Během 19. století docházelo ke zhoršování klimatických podmínek a masové emigraci, zejména do Kanady. Zároveň také sílilo národní hnutí , čelním představitelem byl právník Jón Sigurðsson. Roku 1843 byl formálně obnoven parlament Alþingi a roku 1874 získal Island zpět část svých práv. Samospráva byla revidována roku 1903 a Hannes Hafstein se oficiálně stal prvním premiérem Islandu. Dne 1. prosince 1918 vyhlásil Island úplnou samostatnost a neutralitu, zůstal však v unii s Dánskem pod formální vládou dánského krále.

Tolik stručně z islandských dějin do roku 1918, jak je najdete např. na stránce skandinavie.info

Víc ale hledejte samozřejmě v knihách, tam to všechno je. A když to prostě jinak nepůjde a budete se muset na Island jet podívat osobně, jeďte alespoň našprtaní co se dá.

 

Další články

Před Nestvůrou z Essexu, románem, který okouzlil Británii a na němž Sarah Perryová (1979) pracovala několik měsíců na tvůrčím pobytem v Praze v roce 2016, napsala autorka román Po mně potopa. Co o něm sama říká?
Aktuality

Sarah Perryová o své knize Po mně potopa

Před Nestvůrou z Essexu, románem, který okouzlil Británii a na němž Sarah Perryová (1979) pracovala několik měsíců na tvůrčím pobytem v Praze v roce 2016, napsala autorka román Po mně potopa. Co o něm sama říká?
 | Tomáš Weiss
Ve 13. ročníku nejprestižnější literární ceny Slovenska zvítězila knihy spisovatelky, která si mnoho let jako prozaička i dramatička drží vysokou lidskou a uměleckou úroveň svých textů. Porotu na její poslední knize zaujal námět stárnutí dvou manželů, kterým "vyletí děti z hnízda" a oni zůstanou v intimitě všedního a každodenního soužití.
Aktuality

Anasoft litera 2018: nejzajímavější slovenskou knihou roku 2017 Scénár Etely Farkašové

Ve 13. ročníku nejprestižnější literární ceny Slovenska zvítězila knihy spisovatelky, která si mnoho let jako prozaička i dramatička drží vysokou lidskou a uměleckou úroveň svých textů. Porotu na její poslední knize zaujal námět stárnutí dvou manželů, kterým "vyletí děti z hnízda" a oni zůstanou v intimitě všedního a každodenního soužití.
 | Tomáš Weiss
Trilogie Zlomená země N. K. Jemisinové patří podle fanoušků i kritiků celého světa k tomu nejlepšímu, co bylo kdy ve fantasy žánru napsáno. Autorka byla oceněna cenou Hugo za nejlepší román již potřetí v řadě. Ocenění tak získaly všechny díly její trilogie Zlomená země. První díl trilogie Zlomená země s názvem Páté roční období v nakladatelství Host vychází již 10. září. Nabízíme překlad její oceňované děkovné řeči za Hugo Award 2018:
Aktuality

Na 76. sci-fi sjezdu v San Jose psala N. K. Jemisinová dějiny

Trilogie Zlomená země N. K. Jemisinové patří podle fanoušků i kritiků celého světa k tomu nejlepšímu, co bylo kdy ve fantasy žánru napsáno. Autorka byla oceněna cenou Hugo za nejlepší román již potřetí v řadě. Ocenění tak získaly všechny díly její trilogie Zlomená země. První díl trilogie Zlomená země s názvem Páté roční období v nakladatelství Host vychází již 10. září. Nabízíme překlad její oceňované děkovné řeči za Hugo Award 2018: