Island - 100 let ostrovní samostatnosti

/ Tomáš Weiss
Češi by si ten letopočet rádi čmajzli pro sebe, ale 1918 patří i Islandu. 1. prosince toho roku vyhlásili na ostrově nezávislost, přestože formálně zůstali Islanďané v unii s Dánskem a jejich panovníkem byl dánský král.
Češi by si ten letopočet rádi čmajzli pro sebe, ale 1918 patří i Islandu. 1. prosince toho roku vyhlásili na ostrově nezávislost, přestože formálně zůstali Islanďané v unii s Dánskem a jejich panovníkem byl dánský král.

Island, země, která je dnes cílem mnoha turistických nájezdníků z celého světa, má historii dohledatelnou už v 9. století. Roku 930 tam byl dokonce ustanoven zřejmě první parlament na světě, který se scházel každé léto. Zákony se tradovaly pouze ústně a neexistovala žádná centrální výkonná moc. Islandští osadníci byli velmi úspěšní a v období rozkvětu v 10. až 13. století zvládli osídlit i Grónsko a Kanadu. Okolo roku 1000 došlo k velkým sporům ohledně nástupu křesťanství, parlament nakonec rozhodl o konvertování celého Islandu ke křesťanství, ale příznivci severských božstev mohli nadále praktikovat svou víru. Zejména počátkem 13. století probíhal boj o moc mezi velkými klany. Desetiletí konfliktů nakonec vyzdvihly klan Sturlungů, který se stal vazalem norského krále. Roku 1262 tak definitivně skončila éra společné vlády a Island se dostal pod nadvládu Norska. Norská nadvláda skončila roku 1380 vymřením linie norských králů a Island se stal vazalem Dánska a součástí Kalmarské unie.

Během 16. století došlo ve Skandinávii k přechodu na luteránskou víru, islandští biskupové Jón Arson a Ögmundur Pálsson však reformy odmítli a bránili katolickou víru. První byl deportován a druhý byl nakonec poražen roku 1550 a popraven. Island přešel na luteránskou víru, která zde převládá dodnes. V letech 1602 až 1786 směl Island obchodovat pouze s Dánskem. Roku 1783 došlo k výbuchu sopky Laki, který zdecimoval většinu dobytka a čtvrtinu populace. Ukončení napoleonských válek v Kielu roku 1814 rozdělilo Norsko a Dánsko, nicméně Island zůstal nadále pod dánskou nadvládou.

Během 19. století docházelo ke zhoršování klimatických podmínek a masové emigraci, zejména do Kanady. Zároveň také sílilo národní hnutí , čelním představitelem byl právník Jón Sigurðsson. Roku 1843 byl formálně obnoven parlament Alþingi a roku 1874 získal Island zpět část svých práv. Samospráva byla revidována roku 1903 a Hannes Hafstein se oficiálně stal prvním premiérem Islandu. Dne 1. prosince 1918 vyhlásil Island úplnou samostatnost a neutralitu, zůstal však v unii s Dánskem pod formální vládou dánského krále.

Tolik stručně z islandských dějin do roku 1918, jak je najdete např. na stránce skandinavie.info

Víc ale hledejte samozřejmě v knihách, tam to všechno je. A když to prostě jinak nepůjde a budete se muset na Island jet podívat osobně, jeďte alespoň našprtaní co se dá.

 

Další články

Před Nestvůrou z Essexu, románem, který okouzlil Británii a na němž Sarah Perryová (1979) pracovala několik měsíců na tvůrčím pobytem v Praze v roce 2016, napsala autorka román Po mně potopa. Co o něm sama říká?
Aktuality

Sarah Perryová o své knize Po mně potopa

Před Nestvůrou z Essexu, románem, který okouzlil Británii a na němž Sarah Perryová (1979) pracovala několik měsíců na tvůrčím pobytem v Praze v roce 2016, napsala autorka román Po mně potopa. Co o něm sama říká?
 | Tomáš Weiss
Nejsilnější inspirací respektované švédské autorky jsou dramatické životní osudy výrazných ženských postav různých historických období. Autorka ve svých textech propojuje fakta z jejich života s fikcí, ale třeba i s motivy ze současnosti. Tři hry jsou prvním autorčiným knižním překladem do češtiny.
Aktuality

Medea nebo švédská královna Kristina v dramatech Sary Stridsbergové

Nejsilnější inspirací respektované švédské autorky jsou dramatické životní osudy výrazných ženských postav různých historických období. Autorka ve svých textech propojuje fakta z jejich života s fikcí, ale třeba i s motivy ze současnosti. Tři hry jsou prvním autorčiným knižním překladem do češtiny.
 | Tomáš Weiss
Na příběhu Charlotty Masarykové je fascinující míra ochoty ke spolupráci. Masaryk v roce 1914 odjíždí do ciziny a svou nemocnou ženu, nechává doma s nejstaršími dětmi, Alicí a Herbertem (Jan je na frontě). Herbert nedlouho po vypuknutí 1. světové války v březnu 1915 umírá a Alici v prosinci téhož roku zatknou a hrozí jí trest smrti. Charlotta se po návratu svého muže jen těžko může radovat z cíle. Přináší lidskou oběť a v české společnosti to nezanechává žádnou výraznou stopu.
Aktuality

Obětoval Masaryk svoji ženu pro republiku, nebo se pro ni obětovala sama?

Na příběhu Charlotty Masarykové je fascinující míra ochoty ke spolupráci. Masaryk v roce 1914 odjíždí do ciziny a svou nemocnou ženu, nechává doma s nejstaršími dětmi, Alicí a Herbertem (Jan je na frontě). Herbert nedlouho po vypuknutí 1. světové války v březnu 1915 umírá a Alici v prosinci téhož roku zatknou a hrozí jí trest smrti. Charlotta se po návratu svého muže jen těžko může radovat z cíle. Přináší lidskou oběť a v české společnosti to nezanechává žádnou výraznou stopu.