Mnich, který dokáže položit důležitou otázku

O vánocích
Pro mě, mnicha, je advent velmi důležitým obdobím. Dobou ticha, kdy věnuji mnoho času meditaci. Taky v liturgii posloucháme nádherné texty proroků, ty si vždy vyslechnu rád. Vánoce pro mě znamenají, že Bůh s námi začíná znovu. Že nejsme zajatci vlastní minulosti. Bůh sestupuje k nám, i my bychom měli mít odvahu sestoupit do své vlastní reality a pokusit se nechat svůj vnitřní chaos adventem trochu uspořádat. Vánoce mají zvláštní světlo. Pokud tím světlem dokážu prosvítit svoje stinné stránky, můžu i po Vánocích mít v sobě dál jejich poselství a snažit se řít s ostatními.
Věřím tomu, že základem mojí duše, ale i duše mých bratrů a sester, je láska. Když vidím dobro v jejich duši, mohu je milovat. Srdce ale nebývá naplněné jen láskou, ale i strachem a smutkem. Je pro mě důležité, právě o Vánocích, abych do těchto úzkostí a smutků nechal sestoupit Kristovu lásku, která má sílu je proměnit.
Poselství jeslí nám říká dvě věci: jednak to, že Bůh přichází do našeho domu, že tam, kde jsme my, ji i boží láska a boží dítě. Říká nám ale i to, že betlém je v nás, že je v nás prostor ticha, kde se rodí Kristus. Tam někde se dotýkám základů své duše. Jsem-li sám, měl bych projít smutkem své samoty až na dno duše, až někam tam, kde začnu tvořit jednotu se vším. Tam někde dole je možné najít i pocit sounáležitosti, pocit, že naše podstata je společná.
Každý potřebujeme odpuštění. Lze ho, z mého pohledu, dosáhnout v pěti krocích. Jednak si připustím bolest, dále připustím i zlost, což je síla, která mi má pomoci distancovat se od někoho, kdo mě ranil. Pak si uvědomím, co se doopravdy stalo. Čtvrtý krok znamená odpustit, tedy přepustit, přenechat svoje ublížení tomu druhému, netočit se stále na místě. Odpuštění je aktem osvobození se z moci někoho jiného. Jestliže nemohu odpustit, jsem k tomu druhému stále připoután. Pátý krok znamená proměnit zranění v perly. Zranění se může proměnit v cenný poklad. A jak nakládat se zlem? Důležitá je pokora. Všechno může být proměněno, pokud to v pokoře předložím před boží lásku. To je radostná zvěst Vánoc.
Anselm Grün, zdroj :ČT
Další články

O čem píše básně žena, již čínský režim nezlomil

Skutečný příběh agenta 001, to on byl inspirací pro Flemingova Bonda
