Jak jako sisu a lagom?

Když se mluví o lagom, jde asi hlavně o správnou míru věcí. Vyváženost. praktičnost, co vyhraje nad pomíjivostí módního designu, a taky střídmost je znakem rozumného člověka. Lidé žijící podle lagom věří, že všechno souvisí se vším. Třídění odpadu s utrácením, šetření vodou a energiemi se spokojeností, snížení produkce odpadu třeba se štěstím. Švédi jsou rozhodně klidným, rozvážným národem. Oni nejsou lidé, kteří by vyhledávali extrémní situace, adrenalinové zážitky či jiné vybočení z běžného života. To, co běžný člověk bere jako výhodnou akci, Švéd dvakrát přepočítá. To, u čeho si řekneme: „Ok, je to změna, je to risk, jdeme do toho.“, Švéd zavrhne, právě proto, že je to risk. Žijte správně. Správně vůči sobě, vůči rodině, vůči druhým. Co je žít správně? To musí cítit každý sám. A žijte tak akorát. Opět každý podle sebe. Někdo více, někdo méně, v tom je totiž to kouzlo.

Sisu není nový pojem. Finové své sisu znají už po dlouhá léta. Asi nejvýstižnější vysvětlení je, že jde o jedinečnou sílu vůle, odhodlání nevzdat se a nevydat se cestou nejmenšího odporu. Jak se sisu může projevit v praktické rovině? Sisu se hůře asociuje s konkrétními situacemi a proprietami. Mnohem více než vysvětlením národní povahy je nejjednodušší odpovědí na otázku, jak Finové dokázali přežít všechny ty kruté zimy a osamělost života v rozlehlé zemi. „Sisu znamená neobyčejnou odvahu a odhodlání tváří v tvář nepřízním osudu. Znamená to, že když vidíte za dusného dne kupící se mraky na obzoru, i tak se vrhnete do nastávající bouře. V základu sisu stojí myšlenka, že v každém z nás je taková vnitřní síla, kterou si ani sami nedovedeme představit.“